border
<< zpět

Moskva SNY NA VÝCHOD OD MOSKVY

Václav Janoščík


Moskva se již delší dobu snaží vřadit mezi centra současného umění. Jedním z projektů, který má tyto ambice naplňovat, je Bienále mladého umění. První dva ročníky pod titulem Qui Vive? (Dialectics of Hope 2008, Borders 2010) se orientovaly převážně na ruské umělce i kurátory a představily množství oddělených výstav. Pro třetí ročník (2012) organizátoři oslovili německou kurátorku Kathrin Becker, která zvolila titul Under a Tinsel Sun. Záměrem bylo přiblížit bienále západnímu umění nejen co do výběru umělců, ale také z hlediska jednotné hlavní sekce přehlídky.
Letošní ročník obě koncepce určitým způsobem spojuje. Hlavní část, stejně jako zaštítění celého bienále, dostal k dispozici známý britský kurátor David Elliott. Pod názvem A Time for Dreams se pokouší rozehrát pohled nejmladší generace na současný svět, jeho alternativy i kritiku. Řada autorů se proto pouštěla do angažovanějších poloh i kontroverzních témat. Například dílo slovenského umělce Kristiána Nemétha otevíralo vztah náboženství a homosexuality. Mezi diskutovanými díly se ocitl také Civil Resistance District vytvořený ruským kolektivem ZIP group. Na nádvoří Muzea Moskvy umístili několik objektů určených pro komunikaci i ochranu při demonstracích, velicí věž nebo budku pro hlídku prakticky vyzkoušené v několika ruských městech.
Kromě hlavní expozice zahrnuje přehlídka také doprovodné výstavy a strategické sekce. Různorodá kurátorská pojetí rozšířila nejen chápání konceptu „Času pro sny“, ale prezentují další trendy a snad také jistou reorientaci současné globální scény. V národně označených výstavách se tak potkaly Ázerbájdžán, Česká republika, Pákistán, Thajsko a Ukrajina. Mezi umělci hlavní sekce pak výraznou část tvořili čínští autoři, z nichž Li Ran také získal hlavní ocenění. Tento výběr neodráží pouze zaměření samotného Davida Elliotta na Východní Evropu a Východní Asii, ale ukazuje zejména paralelní linie současného umění. Díla, která by z pohledu západu mohla působit banálně i v kontextu mladého umění, představují nová čtení dějin současného umění mimo tradiční centra, do kterých se snaží vřadit. Tento prvek je čitelný i v případě vítězného umělce, jehož dílo Another Contemporary Artist rozevírá lyrický narativ na motivy identity a údělu umělce.
Moskevské bienále i přes komplikované podmínky udělalo značný krok kupředu, nikoli však na západ. Otevřelo proto zajímavý prostor pro dialog různých kulturních rámců. Přestože je tento rozhovor veden známou bienalizovanou formou, stává se prostředkem různorodé kulturní komunikace. Ačkoli u mnohých autorů jde do značné míry o osvojování si tohoto sdíleného jazyka současného umění, neztrácí dialog na autentickém výrazu a zejména nabízí nelineární pohled na dějiny současného umění. Dialog je pro nás o to cennější, že se do něj výrazně zapsali také čeští a slovenští autoři.
 
 
Kristián Németh / Mříže / 2009 / foto: archív autora.