border
<< zpět

Maxim Velčovský

Barbora Ševčíková


Barbora Ševčíková: Co připravujete pro Corian na Designblok 2012? Má jít o výstavní instalaci nové palety barev jednoho materiálu – co pro vás představuje paleta barev?
Maxim Velčovský: S Corianem to bude barevná smršť. Věci, které pro Corian dělám, jsou založeny na barevnosti. Každý úkol vychází z nějakého zadání a v tomto případě byla barva nedílnou součástí. Je to velmi specifický materiál umožňující zajímavé barevné kombinace. Bude se jednat o nábytek.
 
BŠ: Jak a proč chcete s něčím takovým, jako je „vzorník“ barev, pracovat v prostoru? A jak se bude případné vystavení vzorníku barev lišit od umělecké instalace?
MV: Navrhuji speciální kusy nábytku. Tahle značka každý rok přinese jinou barevnici, která následně ovlivní naše okolí. Je zajímavé s tím materiálem pracovat, protože „umí“ to, co neumí sklo, dřevo, kov.
 
BŠ: Vizuálně vypadá paleta barev malíře a vzorník materiálů designéra podobně, kde je případný rozdíl? A z jakého pohledu pracujete nebo se chystáte pracovat se vzorníkem vy?
MV: Vzorník je pro mne jakýmsi sáčkem s barevnými bonbóny, ze kterého ujídám moje oblíbené. Každé dítě ví, že nejlepší barevné bonbóny jsou vždy ty, kterých je nejmíň. Nezávisle na chuti. Tím chci říci, že barevnost může být často různě využívána a zneužívána.
 
BŠ: Bojíte se nějaké barvy?
MV: Barev se nebojím. Jsem jen trochu přežraný bílé barvy, protože spoustu věcí dělám z porcelánu. Asi i proto jsem se rozhodl spolupracovat s multibarevným Corianem.
: Jakou roli pro vás a vaši práci hraje volné umění?
MV:Mám tendenci nacházet projevy umění na každém kroku. Jako dítě jsem se učil rozpoznávat umělecké styly a později podle znaků identifikovat autora. Umělecká forma je jediný možný způsob výpovědi, pomocí níž můžete „říci“ určitou věc stovkami přístupů. Mám na mysli to, že stejná věc se dá popsat naprosto rozdílnými způsoby vyjádření a všechny z nich mohou mít stejnou výpovědní hodnotu a význam. Proto bude volné umění vždy nepochopitelné pro některé politiky. V politice totiž existují jen dvě možnosti – levá a pravá, ano a ne.
 
BŠ: Kde je pro vás hranice mezi volným uměním a designem?
MV: Nejdůležitější hranice je v pojmenování a ve fyzické existenci konkrétního objektu. Socha Henryho Moorea může být zároveň skvělou lavicí. Jedním ze zásadních bodů je pro mne moment multiplikace. Mona Lisa se může stát i designem – ručníkem, kterého si užijete více než artefaktu.
 
BŠ: Považujete se za umělce?
MV: Umění si podle mne mnoho lidí špatně vykládá. Většina si myslí, že kořenem tohoto slova je slovo umět, ale já si myslím, že to je slovo měnit. Snažil jsem se vždy posouvat hranice a lehce pozměňovat vnímání věcí. Považuji se spíše za kutila, který vyrábí věci z podstaty, z nějakého důvodu. Je jedno, jestli je onen důvod vnitřní, nebo nějaký jiný.
 
BŠ: Je umění věcí talentu a design věcí zručnosti?
MV: Myslím, že talent a zručnost jsou nedílnou součástí obou disciplín. V designu ale musíte pomýšlet na spoustu jiných aspektů. Musíte si uvědomit zvláštní věc: Navrhujete produkt, který budou vyrábět stovky lidí. Musí být kvalitní, protože lidé, kteří jej vyrábí, budou mít práci a do- stanou za ni zaplaceno. Musíte přemýšlet o tom, že všude na světě se nachází podobný materiál a specifické regionální přístupy z něj dělají rozdílný produkt. Zručnost by vám tudíž nestačila. Designér musí být taky konceptualista, který zvolí to nejlepší řešení.
 
BŠ: Kdo vás nejvíce inspiruje?
MV: Hodně mne inspirují outsideři, kteří dělají věci z naprostého nadšení a nekalkulují. Můj hrdina je nicméně třeba John Baldessari, který prohlásil, že správný umělec musí vědět tři věci: Za prvé: talent nic nestojí. Za druhé: musíte být posedlí a posedlost se nedá chtít. Za třetí: musíte být ve správnou dobu na správném místě. Lepší radu moji studenti nemohou dostat.
 
BŠ: Co za nejzajímavější věci jste na pomezí těchto dvou oborů v poslední době potkal?
MV: Nejzajímavější věcí je bezesporu pseudonová disciplína nazývající se Art design. Bohatí sběratelé přišli na to, že svou investici mohou daleko lépe odůvodnit, pakliže objekt jejich investic má ještě jiné funkce nežli významové či dekorativní. Určitě jste slyšela o pohovce od Marca Newsona, která se prodala za jeden milion dolarů. Stále více sběratelů touží po unikátních věcech, kterých se mohou dotýkat a používat je.
 
Barbora Ševčíková
Maxim Velčovský je designér, vede ateliér keramiky a porcelánu na VŠUP.
 
 
 
MAXIM VELČOVSKÝ, Personal Landscape, vizualizace pro Corian.