Vasil Artamonov Alexey Klyukov

11. 7. 2008

Výstavou Šedá revoluce zopakovali Vasil Artamonov a Alexey Klyuykov přibližně stejný postup, který o něco dříve zvolili u výstavy Moudrost v brněnské G99. V obou případech vytvořili komplexní instalaci, jejíž jednotlivé části si sice ponechaly jistou míru významové a estetické autonomie, v úhrnu ale podléhaly zastřešujícímu konceptu. Zatímco pojem moudrosti je zcela obecný, spojení šedá revoluce už tak jednoznačný význam nemá. Člověk tak mohl snadno podlehnout pokušení soustředit svá očekávání k plamenným konotacím slova revoluce. Ve skutečnosti je název výstavy převzat ze sociologické terminologie, kde odkazuje k významnému sociálnímu jevu současnosti – stárnutí populace. Výstava ovšem nebyla žádným pokusem rozšířit sociologický diskurz; Artamonov s Klyuykovem se sami nechali inspirovat především poetickou mnohoznačností termínu. Dominantním prvkem instalace (alespoň v den vernisáže) byly desítky bílých balónků, které jí udávaly vybledle slavnostní tón. Na zdi namalovaná dvojice postav (autorů), nesoucích na sobě konstrukce s projektory nasměrovanými na jejich těla, byla také doplněna několika balónky – narozdíl od těch skutečných ale letícími. Zmíněná malba stejně jako opodál ležící série kreseb ukazovaly jiné, (ne)realizované možnosti instalace. Zdánlivá bezelstnost, s níž umělci nechali nahlédnout pod pokličku svého rozhodování, stojí za pozornost. Láká totiž diváky k posunu do polohy spolutvůrců či alespoň zasvěcenců, přitom jim však brání jednoznačně určit, kde vlastně výstava „končí“ a kde „začíná“. V tomto znejistěném poli umístili autoři dva obrazy-citace: v jednom dvojitém rámu jsou to křivky znázorňující zastoupení věkových kategorií napříč populací, ve druhém pak citát z textu o starém Rembrandtovi. Odborný i literární jazyk podřídili gestu rámování, potvrzujícímu jejich autorskou moc.
Ve srovnání s Moudrostí vznikala Šedá revoluce ve zjevně spartánštějších podmínkách (Klyuykov jeden z textových „obrazů“ dokončoval až během vernisáže). Popsaná autoreferenčnost výstavy by tak mohla být také nahlížena jen jako jakási z nouze ctnost. Ať už to ale bylo jakkoli, nelze oběma autorům upřít, že se na hraně úspěchu a neúspěchu pohybují s lehkostí a humorem.

 

Vasil Artamonov, Alexey Klyuykov, Gray Revolution / Šedá revoluce (pohled do instalace), 2008, foto: Galerie Půda.

 

Jan Zálešák

Find more stories

Home