King Kong, slavná gorila stvořená představivostí Edgara Wallace, představuje emblematickou postavu současné kultury, a to i díky Wallacově románu z roku 1933.
Promítá se do nejrůznějších oblastí: vztahy mezi pohlavími, kinematografie či teorie
evoluce jsou toho dokladem. Při příležitosti dvousetletého výročí narození Charlese Darwina vyzvali společně Kunsthaus Graz a Natural History Museum v Londýně umělce a kritiky k vytvoření děl inspirovaných Darwinem. Ale jaký je vztah mezi protagonistou kultovního filmu a teoriemi, které změnily naší historii?
Historie nám podává zprávu o tom, že až do 19. století považovala lidová představivost gorilu za divoké a agresivní zvíře. V rané publikaci nazvané Výrazy (Expressions) ustavil Darwin, už léta před publikováním své teorie evoluce, spojení mezi gorilou a člověkem, založené na výrazech obličeje, které nalezl jak u zvířat, tak u lidí.
Diana Thater si, poté co byla požádána o realizaci vlastního projektu, vybrala Centrum pro záchranu primátů v národním parku Mefou v Kamerunu, v němž skupinka goril našla útulek před pašeráky exotických zvířat. gorillagorillagorilla je nové video umělkyně, zaměřující se již po několik let na téma přírody. Její výzkum není zúžen na inspiraci aktivisty za práva zvířat, ale otevírá naše myšlení experimentům na témata, jako jsou nenarativní prvky přírody a digitální média v současném umění.
Videoinstalace překvapuje diváky nepřipravené. Projekce na zdech horní galerie Kunsthaus (obrovská stavba ve tvaru ponorky) vytvářejí les, který diváka obklopí. Použití různých, naprosto odlišných vrstev projekce není v díle Diany Thater nové, ale je i tak účinné. Obrazy v rámci díla gorillagorillagorilla jsou úryvky ze hry mezi malou skupinkou antropologů a goril. Na důkaz schopnosti umělkyně přivést protikladné prvky ke koexistenci ukazuje pardoxní vztah mezi technologií a přírodou, které si už zdaleka nejsou tak vzdálené.
gorillagorillagorilla, 2009, snímek z videa, foto: Nicolas Lackner.
Valentina Sansone