Matěj (1980) a Filip (1983) Smetanovi jsou bratři, zaručují také dva svébytné přístupy k současnému umění. Instalace je tentokrát ale jen jedna. Společná. První část jejího názvu vymyslel Matěj, zněla dost poeticky, možná mysticky: Schody vedoucí do nikam, a tak ji mladší Filip trochu uzemnil dodatkem Off road. Oba názvy nás mohou vést k nespočetným významům slova cesta i k neupravenému terénu mimo ni. O co jde? První fázi vzniku materiální podstaty betonového uměleckého díla lze s nadsázkou označit za soukromou akci bratří Smetanových. Vlastní příprava instalace v exteriéru torza bývalé benzínky by se mohla žánrově pohybovat na hranicích mezi sochou a grafikou, kdesi mezi industriální verzí land artu a trojrozměrným pozemním graffiti s velmi silným procesuálním i performativním potenciálem. Pokud by však někdo z vás projížděl týden před prvním jarním dnem kolem, uviděl by dva umělce, jak přivezli kubík betonu a jak jej ještě vlhký rozlévají na bývalé odpočívadlo. Starší Matěj dovezenou masu nejprve rozhrabal hráběmi a roztáhl do plochy, mladší Filip ji nohama v teniskách nepravidelně pošlapal a udusal. Matěj nasedl do automobilu PZK 18-88 červené barvy a vyjel do měkkého betonu čáry. Potom si sedl za volant Filip, dodělal k Matějovým rovnoběžkám kolmice, vytvořil tak v tuhnoucím betonu pravoúhlý rastr. Instalace- nízký betonový reliéf na asfaltu, by mohla být svérázným retardérem, novým a překvapivým terénem na bývalém odpočívadle před spící benzínkou.
Týden nato, v první jarní den, se na stejném místě sešlo několik přátel, nadšenců i náhodných diváků, kteří buď pohledem, nebo chůzí ohledali změněný povrch parkoviště. Okolí instalace Schody vedoucí do nikam / Off road (2009) ožilo. Šedá barva betonu postupně na slunci bledla. Proces ještě stále nebyl ukončen. Beton vysychá pomalu. Šedivý flek, při pohledu ze střechy benzínky připomíná mnohonásobně zvětšenou žvýkačku, kterou právě před chvílí na zemi někdo rozšlápl. Povrch začíná drobně praskat, pomalu se drolí, společné dílo obou bratrů postupně zaniká. Instalace v expandovaném poli mezi urbánní a volnou krajinou se pozvolna rozpadá stejně jako budova benzínky. Toto místo „na odpis“ je paradoxně jednou z nejživějších, stereotypním provozem nejméně zatížených out space nebo chcete-li off space galerií u nás. Je tak trochu off road, ale to se dlouhodobě ukazuje jako výhodná situace.
Matěj a Filip Smetanovi, Schody vedoucí do nikam / Off road, 2009, beton, 400x400x20 cm, instalace v prostoru Benzínka, Slaný, foto: Monika Sybolová.
Katarína Uhlířová