Každý fotograf ví, že ideální „prostřední šedá“ neleží v přesném středu černobílé škály. Mezera mezi empiricky určeným středem a tím, který musí každý sám pro sebe definovat, možná představuje mentální prostor, v němž se odehrávala poslední výstava Jiřího Thýna v pražské Galerii 35m2. Formálně rozmanitý, na první pohled až nesourodý soubor prací z cyklu About Photography působil přesto velmi harmonickým a kompaktním dojmem. Jak si už divák Thýnových výstav zvykl, kromě fotografií zapojil umělec do instalace také dvojici objektů/obrazů. Narozdíl od předchozích interpretačně nejednoznačných výstavních projektů, uzamčených vysokou mírou osobního kódování, nabídl tentokrát alespoň zdánlivě dostatek indicií k dešifrování. Ve shodě s nalezeným citátem teoretika Borise Groyse, který výstavu uvozoval, se spojovacím článkem stalo samo médium (analogové) fotografie. Nejedná se však pouze o komentář fotografie prostřednictvím fotografie. Jiří Thýn záměrně propoju- je výsledek s pracovním postupem: iluzivní konstrukci prostoru s jeho slovní deskripcí, barevnou „věrnost“ zobrazovaného s kalibrační škálou a fotogram s jeho estetizovanou matricí. Divadelní terminologií by se použitá metoda dala označit jako zcizovací efekt, který má z definice vytrhnout diváka od pouhého pasivního pozorování díla a donutit ho tak k uvažování o díle a jeho spojení se skutečností a také navázat úzký kontakt s publikem a udržet jeho pozornost. Lapidárně řečeno, Jiří Thýn se rozhodl pro roli eskamotéra, který publiku předvede kouzelnické číslo a z ároveň prozradí, jak oklamal jeho smysly. Věčnou otázkou asi zůstane, zda publikum pochopení „kouzla“ obohatí o zkušenost nebo ochudí o prožitek.
Pohled do výstavy v galerii 35 m2, z cyklu 50% šedá, pozitiv, negativ, skleněný objekt, pozitiv zhotovený technikou fotogramu, foto: Jiří Thýn.
Katarína Uhlířová