HARUN FAROCKI

11. 6. 2009

Galerie tranzitdisplay zahájila 27. Května výstavu německého umělce a režiséra Haruna Farockiho, jehož tvorba byla v Čechách prezentována již dříve. Ať už to byly jednorázové projekce v rámci různých komponovaných večerů, nebo retrospektiva na Mezinárodním festivalu dokumentárního filmu v Jihlavě 2007, setkání s Farockiho filmy probíhalo doposud v kinosálech. Tentokrát temný sál a jediné plátno střídá přítmí čtyř podzemních sálů v Dittrichově ulici a tři audiovizuální instalace speciálně upravené pro pražskou výstavu. Kurátorka Vjera Borozan vybírala Farockiho filmy s ohledem na souběžně probíhající výstavu rozsáhlého projektu Monument transformace v Městské knihovně, jejímž rámcem jsou sociální proměny po pádu železné opony napříč lokálními specifiky. Společenské transformace, zvláště jejich propojení s mechanismy masových médií, zaujímají důležité místo také v tvorbě Haruna Farockiho. Jako syna sudetských Němců čekal Farockiho po druhé světové válce odsun z rodného Jičína. Osobní zkušenost s radikální společenskou proměnou poháněnou politickou propagandou ovlivnila i jeho budoucí umělecké směřování. Svým prvním snímkem Neuhasitelný oheň (1969) se Farocki pro mnohé zapsal mezi aktivistické filmaře, ale ačkoli v jeho filmech často narazíme na téma války či sociálních rozdílů, spíš než z angažované kritiky vycházejí jeho práce ze zájmu o fungování médií a jejich nakládání s obrazy. Ve svých „filmových esejích“ pracuje s archivními materiály, které staví do nových asociativních řad, často doplněných kvazi-edukativním komentářem.

Výstižněji než „aktivistickým filmařem“ Farockiho pojmenoval německý filmový historik Thomas Elsaesser „umělcem-archeologem“ nebo také „alegorikem-archivářem“ (Thomas Elsaesser (ed.), Harun Farocki: Working the Sight-lines, Amsterdam University Press, Amsterdam, 2004, s. 12.). Na tento popis sedí i ladění celé pražské výstavy, kde vyniká Farockiho zájem o mechanismy filmového média. Ať už je to instalace věnující se Griffithově montážní skladbě, která se stala jedním ze základních postupů filmového vyprávění, nebo řada televizních obrazovek, kde se ve smyčce odvíjejí scény parafrázující ikonický film bratří Lumièrů Odchod dělníků z továrny, Farocki v nich odhaluje svoje myšlení a způsob práce podobné systematickému tvoření otevřeného slovníku na téma média, obraz a společnost.

 

Harun Farocki, Dělníci vycházející z továrny v průběhu jedenácti desetiletí. 2006, 36 min, courtesy Harun Farocki.

 

Sylva Poláková

Find more stories

Home