V rámci výstavy A Tradition I Do Not Mean To Break v galerii 176 v Londýně, která představuje práce Terezy Buškové (1978) a dalších dvou umělců (David Blandy a Henry Coombes), se 30. července uskutečnila 50-minutová performance pod vedením umělkyně. Její součástí byli tři profesionální herci a tanečníci, do jejichž výstupu Bušková pravidelně zasahovala, aby usměrňovala jejich kroky a tak se vlastně sama už nejen pouze jako režisérka stávala čtvrtým aktérem. Před očima přítomných se doslova zhmotňovaly Buškové ideje a jediná uskutečněná performance jako by tak završila krátký experimentální film a tři sítotisky z projektu Jarní rovnodennost (2009), které jsou k vidění na výstavě. Tento projekt podpořený britským Arts Councilem zkoumá a následně re-interpretuje tradiční moravské rituály plodnosti a slavení příchodu jara kryjící se s obdobím Velikonoc.
Samotná performance byla převážně volnou improvizací včetně doprovodné hudby. Bušková v ní opět pracovala s výrazně teatrálními prvky odkazujícími k tableaux vivants. Vše se odehrávalo v sále nabitém nejen diváky, ale i silnou atmosférou a pocitem napětí, vyvolávajícím asociace iniciačních obřadů oslavujících fertilitu z předkřesťanské doby. K dalšímu úspěchu české umělkyně na londýnské scéně patří její představení jako jedné ze tří finalistů Renaissance Art Prize 2009 v kategorii videoart.
ed dolore dolenim zzrit wis accum dit verit lutpatu msandre dit ad tat alissequatum ad mincin vendips ustrud miniamcon vel del ut ad dolorerilit iril ing er.
Veronika Wolf
