Nové fotografie, sochy a instalace Janine Antoni, držící pohromadě pouze díky výjimečně adaptabilnímu názvu, skáčou z tématu na téma – čerstvé mateřství, hurikán Katrina, odvážná re imaginace ženské anatomie – to vše v rámci ad hoc zkoumání důvěrnosti a/nebo nepřízně osudu. Ač se v minulosti některá z jejích nejlepších děl nořila do historie jejího vztahu s matkou, je zde Antoni frustrujícím způsobem ambivalentní v případě vlastního pouta ke své malé dcerce. Je ironické, že právě v okamžicích, kdy si Antoni sama o sobě myslí, že jedná nejdětinštěji, jako třeba v díle, které ji zobrazuje jak močí z vrcholu Chrysler Building, její díla nejvíce rezonují.
Fotografie u vstupu do galerie, na níž dcerka Antoni zapichuje lžičku do matčina vystrčeného břicha, umělkyni zpodobňuje jako zosobnění autority, takže je překvapivé ji o kus dál vidět, jak za použití chrliče tvaru obouvací lžíce jako náhražky penisu usměrňuje proud moči podobně jako jsou adolescenti puzeni k označování teritoria. Absurdní gesto Antoni sice postrádá odvahu Margaret Bourke White sedící za hlavou orla na vrcholu Chrysler Builidng a je i zdrženlivější než prostopášné pózy Lyndy Benglis, ale i tak je v něm skrytá síla a odstraňuje také další překážku ležící mezi pohlavími.
Poslední dvě vystavené věci nejsou tak originální. Poškozené bourací závaží doplněné projekcí detailního záběru oka mrkajícího za doprovodu hlasitých úderů je jednorozměrným podobenstvím destrukce mrknutím oka a je příliš blízce svázané s kontextem debutu Prospect 1 v New Orleans. V závěrečné fotokoláži visí Antoni jako pavouk z provazové sítě a na sobě má přitom místo sukně domeček pro panenky. Její kůže vyplňuje pokojíčky a tlačí na malý nábytek v nádherně strohé ilustraci mateřské dominance. Není ale jasné, kam Antoni míří odkazem na pavouka (a je také těžké nesrovnávat se silným dílem Louise Bourgeois Maman), zatímco mučednická póza neříká nic o mateřském sebeobětování. Dostává se nám nedostupného pozvání do soukromí její osobní zkušenosti, odcházíme však neosvíceni.
Janine Antoni, Vzájemně, 2008, digitální barevný tisk 38,1×38,1 cm, courtesy galerie Luhring Augustine, New York.
Merrily Kerr