Dílo Běly Kolářové začalo být soustavněji prezentováno až v několika posledních letech.
Možná proto, že patřila k ženám, které značně, leč nenápadně, ovlivňovaly po dlouhou dobu dílo svých manželů, a samy zůstávaly v jejich stínu. Stranou širšího zájmu publika tak byly práce, které pro českou výtvarnou kulturu představovaly neméně inspirativní polohu jakou dodnes symbolizuje dílo jejího životního partnera. Po smrti Jiřího Koláře v roce 2001 se podařilo originalitu tvorby Běly Kolářové plně ukázat, kromě velké retrospektivy v Národní galerii v Praze (2006) se zúčastnila jako jedna z mála českých autorů prestižních Document v německém Kasselu (2007). Běla Kolářová zemřela v Praze dne 12. dubna 2010.
Poslední výstava Běly Kolářové v pražské Galerii Louvre (2.3. – 2.5. 2010) se věnovala její rané tvorbě ze 60. let a ukázala soubor autorčiných zhruba třiceti abstraktních fotografií,umělé negativy a fotogramy, náležejících do sbírky PPF.
Běla Kolářová, Tři články řetězu II, fotogram. Courtesy PPF Art a.s.
