Povaha ručně malovaného závěsného obrazu je dnes jiná než tomu bylo kdysi. Závěsný obraz byl ještě před sto lety synonymem vizuálního umění, ale jeho neotřesitelná pozice na vrcholu uměleckých disciplín byla devalvována zvraty vědeckotechnické revoluce 20. století a také vývojem vizuální tvorby pružně reagující na společenské změny.
Jaká je tedy povaha současné malby a má závěsný obraz ještě co říci dnešnímu publiku? Na tyto otázky mohla odpovědět návštěva putovní konfrontační výstavy ARSkontakt v pražské galerii Dolmen, kde proběhla přehlídka mladých autorů většinou z českých vysokých výtvarných škol, kteří se soustředí právě na médium malby. Pod názvem ARSkontakt tak mohou diváci vidět už po sedmé užší výběr prací nyní dvaceti tří autorů. Hlavnímu vítězi v soutěži je nabídnuta finanční odměna, vytištění katalogu a uspořádání sólové výstavy a ještě další bonusy.
Samotná expozice nabízí exkurz do pojetí malby v kontextu uměleckých osobností, jejichž tvorba je v současnosti tzv. „in“. Na první pohled tak ve výstavní expozici zorientovaný divák rozezná malířský rukopis autorů, jakými jsou např. Vladimír Skrepl, Václav Stratil či Josef Bolf. Remake německé špatné malby osmdesátých let se tak velmi citelně promítá i do těchto současných studentských prací. Vedle experimentů s formátem obrazu (Johana Merta – Nacházím podobnosti) a jeho expresivní texturou (Jan Pražák – Nositel) zde také můžeme objevit i nepůvodní remake fotorealismu (Petra Vichrová – Hra) či díla ovlivněna geometrií (Josef Achrer – Impérium).
K mému velkému překvapení letošní cenu ARSkontakt získal za triptych Doteky plošných a objemových forem Karel Štědrý, student ateliéru malby Stanislava Diviše na VŠUP a člen skupiny Obr. Vítězství tohoto autora, pracujícího poněkud nudně s prvky abstrakce, je o to větším překvapením v kontextu představených maleb. Byť se dá široce diskutovat o objektivních kategoriích současné malby, přeci jenom mohl pozorný divák tu a tam objevit i zde původní a zajímavý malířský rukopis, který nebyl plagiátem populárních trendů. Osobně bych pozornosti diváků doporučil velmi subtilní dílo Kamily Rýpalové. Cena ARSkontakt je tak jistě zajímavým příspěvkem do diskuze o podobě současné malby, leč nad vítězem se vznáší otazník.
Kamila Rýparová, Svatá rodina, 2009, foto: archiv Kateřiny Tučkové.
Matouš Karel Zavadil