MARK THER by

by 11. 4. 2011

Jasně definovaný prostor liberecké galerie 3×3, jejíž název je odvozen z plochy, která je autorům k dispozici, v březnu opanoval Mark Ther se svým nejnovějším videem Pflaumen/Švestky (2011).

Námětem Therova videa je prostředí Sudet a poválečný odsun místních obyvatel, a proto dá se říci, že je libereckému prostředí ušité na míru. O to více zde vystupují kontury samotného díla a také otázky, které patnáctiminutový příběh německého chlapce vyvolává. Mark Ther nám výrazně filmovými prostředky (jako jsou charaktery postav, děj a scénář, ale i kvalita záznamu a české titulky) představuje rychle dospívajícího hrdinu, který odmítá opustit místo, které miluje. Své stromy, mechy, křoviny a tlející prastaré kmeny. Utíká do lesů, volá své prosby do větvoví a nalézá tragickou odpověď v podobě do tmy vystřelených kulek. Atmosféra příběhu je jednoduše vystavěna na dlouhém záběru běžícího, horečně dýchajícího chlapce, matčina volání a exteriéru lesa. Therovo video se tím posouvá k filmově zpracovanému námětu.Mark Ther v díle Pflaumen/Švestky vyslovuje svůj názor, rezonující s pohledem potomka postižených českých Němců (německých Čechů?). Máme zde dvě strany jedné mince, obě jsou krvavé a konečný soud bude vždy nespravedlivý. Není to jednoduché téma. O to cennější je vyjádření postoje.

Mark Ther vystavuje svou stranu mince, jasně se vyjadřuje k historické skutečnosti, což vnímám na jeho videu jako nejhodnotnější. Do určité míry naplňuje společenskou poptávku po změně pohledu na událost, která až do dnešních dnů ovlivnila životy mnoha lidí (v Evropě). V českém prostředí je toto téma společenským tabu, slovo už ale bylo vyřčeno a otázky vyvstávají. Mark Ther nás svým videem vtahuje do života mladého chlapce zažívajícího fatální zhroucení svého světa, a když běží titulky, vracíme se zpět do Sudet současnosti (Liberce). Po prožitém momentu za zrcadlem se musíme znovu ptát. Myslím, že bychom měli.

MARK THER, Švestky, 2011, video, foto: archiv autora.

Roman Dobeš

More stories by

Roman Dobeš