Tomáš Pospěch, Česká fotografie 1938–2000 – v recenzích, textech a dokumentech, Hranice: Dost 2010
V současnosti patří antologie k hojně využívaným možnostem, jak přispět ke konstrukci dějin vlastního oboru. Jsou místem pro vytvoření nového kontextu a aktualizaci významu publikovaných textů. Na úkor toho částečně mizí původní souvislosti a oslabuje se role autora ve prospěch čtenáře. Zástupcem jakéhosi ideálního čtenáře je editor: méně zkušenému čtenáři ukazuje, co čte a proč to čte. Nastává pak otázka, zda by se editor měl snažit popsat danou skutečnost ze všech možných perspektiv, nebo přiznat vlastní postoj a najít co nejpřesnější definici bodu, z něhož se na problematiku dívá. V zásadě je možné obojí, záleží především na tom, komu a čemu má výběr sloužit.
Prostřednictvím knihy Česká fotografie 1938–2000 – v recenzích, textech a dokumentech nabízí Tomáš Pospěch alternativní pohled na dějiny české fotografie. Výběr textů neomezuje jen na obecné teoretické nebo programové texty, ale zprostředkovává i obraz o podobě dobových recenzí, úvodních statí v katalozích k výstavám apod. Otiskuje méně známé články, ale i dnes již kanonické texty, např. od Jaromíra Funkeho, Eugena Wiškovského, Karla Teiga, Anny Fárové nebo Antonína Dufka. Kniha tak vůbec poprvé podává v jednom svazku přehled o tom, jak se v druhé polovině dvacátého století psalo (v češtině) o fotografii (české). Vybrané texty, doplněné o krátké úvodní komentáře, jsou shromážděny do šesti chronologicky řazených celků, vymezených na základě zásadních historických zlomů v naší společnosti. Je ale ke škodě věci, že členění antologie nezohledňuje obsahovou stránku. Veškerá snaha o interpretaci publikovaných textů je tak ponechána na čtenářovi. Pokud se chce ponořit do studia české teorie fotografie, kniha mu to bezesporu usnadní, jistě by ale ocenil, kdyby na konci vedle jmenného rejstříku našel i věcný rejstřík, který by výrazně přispěl k lepší orientaci napříč svazkem. Jako snad každé antologii, i této publikaci lze tedy mnohé vytýkat, vyjmenovávat chybějící „zásadní“ texty a ptát se po důvodech přítomnosti jiných, což ale nic nemění na tom, že je to užitečná pomůcka, která dobře poslouží ať už jako externí paměť, nebo naopak jako poučná čítanka.
Ukázka layoutu a obalu knihy Česká fotografie 1938–2000 – v recenzích, textech a dokumentech.
Hana Buddeus
