DRDOVA GALLERY, PRAHA by

by 11. 6. 2013

Markéta Magidová: Co tě vedlo k založení soukromé umělecké galerie?

Lucie Drdová: Dospěla jsem k tomu přirozeným vývojem událostí. Ještě při studiu dějin umění jsem odešla do Vídně a začala pracovat pro Muzeum moderního umění. Následně jsem dostala nabídku od soukromé galerie, abych otevřela její berlínskou pobočku. Postupem doby jsem se dostala k organizování Ceny Jindřicha Chalupeckého, učila na pražské Akademii a publikovala. Ze všech těchto zkušeností mi vždy byla nejvlastnější práce s umělcem, spolupodílení se na vzniku jeho děl a jeho růstu. Vzhledem k situaci na domácí scéně a v našich výstavních institucích jsem neviděla možnost uplatnění, nenašla jsem místo, kde bych se mohla dál rozvíjet, a odrazovala mě neprofesionalita řady z nich. Myšlenka vlastní galerie zrála dva roky, než jsem si byla zcela jistá.

MM: Jaké umělce v současnosti zastupuješ?

LD: Momentálně zastupuji sedm umělců: Václava Kopeckého, Jana Nálevku, Jana Pfeiffera, Pavlu Scerankovou, Aleksandru Vajd s Hynekm Altem a Daniela Vlčka. Nejdůležitejší je pro mě jejich kvalitní a originální umělecký výraz. Samozřejmě je důležité si porozumět jak po profesní, tak lidské stránce a moji umělci jsou skvělé osobnosti. Prozatím neplánuji portfolio rozšiřovat vzhledem ke své pracovní kapacitě. Snažím se věnovat všem stejně a s větší skupinou už by to bylo složitější.

MM: Co se ti za poměrně krátkou dobu existence galerie podařilo?

LD: Je to téměř rok, co galerie existuje, a mám pocit, že ten čas uběhl velmi rychle. Stojí za tím hodně práce jak z mé strany, tak mých umělců, ale zároveň cítím velkou radost a uspokojení. Vznikly kvalitní výstavy jak u mě v galerii, tak v partnerských institucích doma a v zahraničí. Galerie odjela na svůj první veletrh a plánuje další. Daří se nacházet a zaujmout sběratele, i když více v zahraničí než u nás. Na tento rok například plánujeme společnouvýstavu s galerií Hilger v rámci „curated by“ ve Vídni.

MM: Jaké máš plány na rozvoj galerie?

LD: Cítím, že galerie resp. její umělci potřebují především mezinárodní propagaci a to je pro mě primární úkol. Neznamená to jen účast na zahraničních veletrzích, ale spíše spolupráci se zahraničními subjekty a kurátory, aby moji umělci měli co nejvíce příležitostí k prezentaci své práce.

Sama také pracuji na rozšiřování povědomí o smyslu a činnosti soukromé komerční galerie a společenské odpovědnosti v podobě podpory současného umění.

Pohled do instalace, PAVLA SCERANKOVÁ, Chybějící kapitola, 2012, Drdova Gallery Prague, foto: archiv galerie.

Markéta Magidová

More stories by

Markéta Magidová