Images for Images
Galerie středočeského kraje Kutná hora
Tvorba kyjovského solitéra Miroslava Tichého se stala v kontextu českého umění posledních let nečekaným zjevením. Jeho outsidersky obsesivní práce s fotografickým médiem, která porušila všechna jeho kodifikovaná pravidla i technologický rámec, se v době rozkladu samotného paradigmatu fotografie jako autonomního média stala přímo ideálním kultovním cílem zájmu, jenž vyústil v celosvětovou popularitu, zdůrazněnou výstavami v řadě prestižních zahraničních institucí. Tento nenadálý vzestup je nepochybně spojen i s aurou bizarního podivína reprezentující paradigma outsiderského génia, jak jej u nás známe například u osobnosti Josefa Váchala. Právě tato Tichého „nevinná“ pozice posloužila autorům koncepce Images for Images jako určitá „svátost“, ukazující umělectví v jeho romantické podstatě. Lze ji také pokládat za jakousi přidanou směnnou hodnotu, která se stala „měnou“, díky níž vznikla tato sbírka.
Výstava Images for Images, prezentovaná v kutnohorském GASKu pod kurátorským vedením Zdeňka Felixe, představuje kolekci, jež je dle iniciátora celého projektu Romana Buxbauma založena na koncepci přímé výměny děl z pozůstalosti Miroslava Tichého za práce vybraných světových i českých autorů. Sbírka vznikla za kurátorského vedení Adi Hoesleho a Noemi Smolik. Prostory GASKu poskytly rámec pro prezentaci, která se má dle kurátora výstavy stát i díky svému katalogu jakýmsi „slovníkem“ soudobého světového uměleckého dění. Za impulz pro vznik celého projektu lze pokládat soubor prací Arnulfa Rainera, jenž ještě v přímém kontaktu s autorem zpracoval od něj získaný soubor snímků ve své typické expresivní reinterpretaci figurativního vizuálního materiálu. Zde tak ovšem Rainer neučinil na obvyklých reprodukcích, ale přímo na Tichého originálech. To, co by jistě bylo možno chápat v klasickém konceptuálním smyslu jako gesto autorské pocty, však může něco napovědět i o oné hodnotě „bizarnosti“, která dělá z Tichého v uměleckém světě spíše jakéhosi „maskota“ ztělesňujícího zmiňovanou podivínskou nevinnost čistého umělce, jež pro mnoho autorů zatížených profesionálními nároky artworldu zůstává nedostupná. Kolekce prezentovaných děl obsahuje řadu autorů světového umění, které jinak divák v českých končinách nemá prakticky šanci potkat. Jména jako Christian Boltansky, Rosemarie Trockel, Martin Kippenberger, Goshka Macuga, Richard Prince či Neo Rauch doplňují výrazné osobnosti české scény Jiří Kovanda, Jiří David, Eva Koťátková a další. Jako pozitivní stránku celého projektu lze chápat i to, že mnozí autoři nevěnovali jen drobnosti, ale mezi vystavenými pracemi nalezneme i četná výpravná díla, jež svými galerijními kvalitami zvyšují potenciál efektní sbírky prací slavných autorů. Otázkou zde tedy zůstává spíše to, zda vynechání platebního procesu skutečně znamenalo při tvorbě sbírky rozdíl oproti běžným tržním praktikám a jestli zde „bezpeněžní“ symbolika a zvuk Tichého jména není pouhým etickým pozlátkem.
LAWRENCE WEINER, Images for Images, 2008, mixed media on paper, 31x58cm, foto: nadace Tichy Ocean.
Viktor Čech je kritik a kurátor umění.
