Objektem zájmu Terezy Velíkové, absolventky oboru intermediální konfrontace na VŠUP a doktorandky v ateliéru Vladimíra Skrepla na AVU, je především video, fotografie, instalace a objekt. Její výstava Vlevo byla tma navázala názvem, tématy i způsobem práce na předchozí výstavu Podívala jsem se doprava a bylo tam ticho (Dům umění v Brně, 2013). Poukazem na slova „ticho“ a „tma“ naznačila zájem výstav probudit v divákovi obavy z neznámého nebezpečí reálně ohrožujícího nás samotné, ale i naše okolí.
Pro výstavu v intimním prostoru Galerie 35 m 2 zvolila Velíková práci s videem, zvukem, příběhem. Představila zde tři instalace z pohyblivých obrazů, v nichž simuluje fragmenty příběhů, a dvě identické fotografie jablka – symbolu, který v západní kultuře disponuje mnohoznačným významem. Potvrdila tak, že výstava se bude věnovat problematice nejednoznačnosti sdělení. Ono jablko také pojídá aktérka prvního videa. Na další stěně se žena pohybuje a volí různé úhybné manévry, komunikuje s divákem pohledem očí, čímž ho nutí zapojit se do nevyřčeného příběhu. Na třetím videu vypráví žena jakýsi banální a neosobní příběh. V důsledku promazání zvukové stopy slyší divák pouze fragmenty její výpovědi, současně z jejího hovoru cítíme neochotu říci, o co v příběhu skutečně jde. Autorka v nás tak probouzí zájem o rozkódování významu jinak nezajímavé promluvy. Nutí diváka k aktivnímu přístupu, propůjčuje mu možnost vlastního „objevování“ významů a projektování vlastních interpretací, které však mohou být chybné.
Zpochybněním zavedených schémat, jejich vytržením z původního kontextu a vložením do jiných souvislostí, jiného prostředí, si Velíková pohrává s problematikou nejednoznačnosti sdělení. V divákovi vyvolává znepokojivé asociace, zkoumá způsob manipulace s lidskou psychikou, emocemi nebo samotným příběhem.
Pohled do instalace výstavy Vlevo byla tma, Galerie 35 m 2 , foto: archiv Galerie 35 m 2 .
Barbora Ropková
