ANN VERONICA JANSSENS by

by 11. 9. 2013

Ann Veronica Janssens pojímá své výstavy jako laboratoře („Idea laboratoře v sobě nese koncept sdílení a předávání zkušeností.“) a její projekty jsou často založeny na technických či vědeckých faktech. Výsledný plastický tvar je pak podobný laboratoři a informuje o objevech, které se v ní podařilo učinit. Vědecký výzkum a kognitivní zkušenost autorce dovolují přicházet s novými formami abstrakce – obecně těžko uchopitelnými a definovatelnými –, jež jí pomáhají posouvat limity vnímání, posilovat smysly, stimulovat orgány a vymanit je z jejich přirozených omezení.

Její dílo se tudíž zakládá na experimentech s proměnami architektonického prostoru, ohledávání psychologických prahů vidění a na kognitivním zkoumání vnímatelného světa. Realizuje „prostorové rozšiřování architektury“ prostřednictvím tvorby „superprostorů“ či „světelných receptorů“. Využívá světla k vynětí a vnímání tvarů skrytých v průhlednosti. Podněcuje vnímání v oblastech, v nichž se hmotný svět stává nestabilním, a experimentuje přitom s nepostižitelným a nevnímatelným. První dvě práce, na něž v rámci její výstavy v pařížské galerii Kamel Mennour narazíme, jsou ryté zvětšovací sklo opírající se o stěnu (15. května, 2013) a dlouhý kovový nosník průřezu „I“ položený na podlaze (IPE 650, 2013). Jeho svrchní strana je vybroušena do stříbrného lesku, jako by ve hmotě bylo latentně či efemérně uvězněno světlo a prostřednictvím vyleštění kovu jsme se k němu mohli dostat. V následující místnosti si pak dva průhledné bloky skla pohrávají s hustotou světelného paprsku (Květen, 2013; Duben, 2013).

Dílo Fantazie (2013) využívá místnosti zaplavené měňavým barevným oparem, který se proměňuje v závislosti na světle přicházejícím od stropu a pozici diváka vůči nejbližší barvou pokryté stěně. Nabýváme dojmu, že jsme ponořeni do nehmatné barevné abstrakce. Vzbuzuje to v nás pocit izolace, zmizení našeho vlastního těla a dočasné změny vědomí, „podobné drogové závrati […], přetížení a vyčerpání, což jsou okamžiky časové, vizuální, fyzické a psychické nestability“.

ANN VERONICA JANSSENS, Fantazie, 2013, mnohobarevný opar v přirozeném světle, různé rozměry, pohled do instalace v pařížské galerii Kamel Mennour. S laskavým svolením umělkyně a galerie Kamel Mennour, Paříž, foto: Fabrice Seixas.

Timothée Chaillou

More stories by

Timothée Chaillou