Dvoudílný výstavní projekt Čtení měst sestává z výstavy vybraných lipských umělců v Brně a brněnských umělců v Lipsku (lipské centrum kreativity Baumwollspinnerei, podzim 2013). První část projektu se v Domě umění města Brna představila projekty dvanácti lipských umělců vyjadřujících se prostřednictvím videa, instalace, sound artu, prostorové nebo sociální akce. Preferencí těchto médií kurátoři Pavel Liška, Christine Rahn a Rostislav Koryčánek záměrně vyvracejí vžitou představu o Lipsku, často chybně vnímaném pouze jako centrum malby.
Průzkumný potenciál těchto médií současně lépe postihuje kurátorské zadání, kdy byli umělci během svého pobytu v Brně vyzváni k subjektivnímu „čtení“ města. Výsledkem jsou různorodé „reflexe“ brněnské městské a společenské reality, prezentované ve velkorysé instalaci, kterou daný prostor umožňuje. Díla se často věnují skutečnosti všedních dnů, zpracovávají negativní projekci komunistické minulosti do současného života města, ale upozorňují také na cenné dědictví brněnské minulosti. Rovněž kreativně pracují s prostředím samotného Domu umění.
Umělecká skupina FAMED tak ve svých filmech Clean lines, zaznamenávajících každodenní činnost úklidového a údržbářského personálu ve vile Tugendhat, upozorňuje na pietu a význam vily v kontextu města. Luise Schröder (1982) ve své instalaci Re/locate reflektuje plánovaný návrat sochy Rudoarmějce z 50. let od Vincence Makovského zpět na Moravské náměstí, čímž se pokouší tematizovat komplikovaný vztah mezi minulostí a současností, a to nejen brněnskou. Sebastian Stumpf (1980) v sérii fotografií Ploty dokumentuje akci, při které se na rozsáhlém rozvojovém území tzv. Jižního centra nechal zachytit, jak stojí na plotech či zdích, vždy ve středu kompozice a zády k divákovi. Upozorňuje tak na nevyužitost a neestetizované prostředí této městské periferie, která si v budoucnu zaslouží pozornost městského magistrátu.
Instalací z rostlin Flóra v Domě umění komentuje Julia Krause (1980) hojné používání rostlin při výstavách a vernisážích v Domě umění v letech 1947-1988. Autorka ovšem ve snaze upozornit na často nevhodné „dekorování“ výstavních prostorů ve výstavní praxi za dob minulého režimu zapomíná, že květinová výzdoba výstav nebyla pouze praxí této periody.
Většina prezentovaných děl však v sobě nese univerzálnější výpověď, podobně jako poselství skupiny FAMED vyryté na čelní stěnu galerie: WE FACE THE MOMENT WHEN EVERYTHING IS POSSIBLE AND NOTHING HAPPENS UNTIL THE MOMENT WHEN NOTHING IS POSSIBLE AND EVERYTHING HAPPENS (Čelíme chvíli, kdy je vše možné, a nic se neděje až do chvíle, kdy není možné nic, a děje se vše).
SEBASTIAN STUMPF, ze série Ploty (Brno, Jižní centrum), 2013, 12 C-Prints, 90 × 60 cm, foto: archiv autora.
Barbora Ropková
