BARBARA PROBST by

by 24. 6. 2014

Působivost díla Barbary Probst spočívá v tom, že zachycuje jeden okamžik pomocí několika fotoaparátů. Název výstavy Úplné znejistění je příznačný – díla narušují představy diváka o fotografii i o filmu. Kombinace barevných a černobílých snímků, viditelné stativy i různorodá pozadí neustále upomínají, že se jedná o naaranžované „momentky“. Současně ale nechávají diváka ve falešné představě o vyprávění jakéhosi příběhu. Některé fotografie mohou na první pohled působit jako filmová okénka, fotografie Exposure 67 a Exposure 64 lze vnímat jako filmové plakáty konfrontující oči diváka s očima snímané osoby. Takový pohled by však zůstával na povrchu. Výsledné série fotografií prezentují jeden okamžik, který ale pokaždé vypadá jinak. Vzniká iluze pohybu a narativity, připomínající právě účinek filmu.

Barbara Probst je naopak svou tvorbou vůči filmu poněkud subverzivní. Mnohost a mnohoznačnost pohledů na jeden okamžik znesnadňuje jeho uchopení i samotnou pozici diváka vůči němu. Poukazuje tak současně na nespolehlivost našeho vidění světa, na množství fazet ukrytých i v jediné situaci. Její fotografie netrvají v čase, ale cíleně zdůrazňují tradiční atribut malby – schopnost zachytit pouze jeden okamžik. Paradoxně se ale právě tím odhaluje hlubší vrstva temporality, nekonečnost a nemožnost uchopit komplexitu trvání, byť jen v jednom momentu. I v zachycení nejjednoduššího, tj. jednoho krátkého časového úseku, je patrná unikavost času. Zdánlivě může postup BarbaryProbst, tedy jistá snaha vyčerpat jeden okamžik prostřednictvím více hledisek, vést ke snazšímu a srozumitelnějšímu pojetí procesu vnímání skutečnosti. Ukazuje se však, že tento způsob zobrazovanou skutečnost spíše komplikuje. Vertikální osa fotografií Probst v důsledku přesahuje kontinuitu časového plynutí ve filmu. Omezenost vizuálních umění Barbara Probst mění na jejich výhodu, když spoušť svých fotoaparátů stiskne jen jednou.

BARBARA PROBST, Exposure #74: Wagenbrüchsee, Bavaria, 09.19.09, 5:22 p.m., 2009, inkoustový tisk na papíře, v majetku Galleria Monica de Cardenas, Milano / Zuoz.

Sabrina Al-Salmanová

More stories by

Sabrina Al-Salmanová