Magda Stanová Galerie Altán Klamovka / Praha by

by 22. 9. 2014

V práci Magdy Stanové lze sledovat všudypřítomnou inklinaci k tomu, co by bylo možné označit za obecný hnací motor uměleckého snažení. Stanová prostřednictvím své tvorby neustále sděluje osobité postřehy týkající se jevů a dění našeho světa. Velmi přirozeně se s touto potřebou pojí médium, které používá nejčastěji, a to kresba. Je pro ni nejen prostředkem k zachycení skutečnosti, ale především také možností interpretace v až didaktickém slova smyslu. Jedná se vlastně o formu ideogramu, v němž schematicky uchopené mimetické reprezentace doplňují funkční grafické znaky, jako je šipka, a zasazují je do vztahů. Kresby obvykle doprovází textem, který vizuální prvky uspořádává do komplexnějšího významového kontextu. Takto pojatá díla mají charakter vyžadující logicky strukturované čtení a interpretaci, tedy „konceptuální“ hledisko, ale současně se u nich nedá zapřít ani zřejmý procesuální aspekt. Událostní rozměr tvorby lze vysledovat i v jejím dalším oblíbeném médiu, totiž performativní přednášce.

Na své poslední výstavě v pražském Altánu Klamovka Magda Stanová plně rozvinula zmíněné téma přenosu lidské zkušenosti, zde konkrétně zážitků z cest. Zkušeným okem zde ve svých kresbách rozebírá křehkou fenomenologii lidských sídel i okolní krajiny. Její „Travel Guide“, jak hlásá v prostoru zavěšený nápis, nás provádí různorodými postřehy získanými v lokacích od San Franciska přes Benátky až po Athény. Nelze si nepovšimnout, nakolik se autorčina hra s architektonickými, geografickými či i čistě percepčními jevy podobá „vážnějším“ pracovním skicám některých klasiků land artu a konceptualismu, současně však spolu s na výstavě prezentovaným videem ukazuje, že samotný proces cestování a pobytu v daných lokacích poskytuje autorce především materiál pro poetiku racionálního ohledávání, někdy končícího ve fenomenologicky přesných, často vtipných, jindy paradoxních závěrech.

Magda Stanová ze série Travel Guide, 2014 pigment na papíře, 27 × 21 cm foto: Magda Stanová.

Viktor Čech

More stories by

Viktor Čech