.png)
Cenu Igora Zabela znal před letošním ročníkem v českém prostoru spíše užší okruh odborníků. Po medializaci úspěchu Karla Císaře, teoretika umění a kurátora, zde vstoupila do širšího povědomí. Některé zprávy v elektronických médiích (novina.cz, aktualnizpravy.cz, iumeni.cz, art.ihned.cz, czechdesign.cz aj.) a např. i informace na webu Filosofického ústavu AV ČR ale uvádějí (část z nich jen v titulku, jiné v celém textu), že Karel Císař získal Cenu Igora Zabela, což je však nepřesné označení – její laureátkou se letos stala Jekatěrina Djogoť, zatímco Karel Císař spolu s Kirillem Medvěděvem a Miklavžem Komeljem obdrželi pracovní grant.
Cena Igora Zabela se zaměřuje na výrazné osobnosti kulturní sféry působící ve střední, jihovýchodní a východní Evropě. Odkaz tohoto slovinského kurátora a teoretika umění chce nadace ERSTE, která tuto cenu založila a poskytuje jí finanční zázemí, spolu s Asociací Igora Zabela pro kulturu a teorii uchovat a rozvíjet prostřednictvím podpory těch, již propojují a rozšiřují témata i vliv uměleckého pole. Nadace ERSTE programově investuje do současného umění nejen v rámci této ceny, ale například také spolufinancuje středoevropskou organizaci tranzit, udílí cenu pro sociální integraci a poskytuje granty odpovídající myšlenkovému rámci nadace. Vybíráni jsou zde zejména teoretici interdiciplinárně zaměření, kteří kladou důraz na sociopolitický rozměr svých aktivit a výzkumů. V roce 2008 byla oceněna záhřebská kurátorská skupina What, How & for Whom, v roce 2010 polský kurátor Piotr Piotrovski a v roce 2012 makedonská historička umění a kurátorka Suzana Milevska.
Letošní porota se skládala z moskevské filosofky Keti Čuchrov, slovinské umělkyně a architektky Apolonije Šušteršič a šéfkurátora MUMOKu Rainera Fuchse (zasedajícího mj. i v porotě Ceny Jindřicha Chalupeckého [2011–2013], komisi na čs. pavilon Benátského bienále [2015], v kolokviu Začátek současnosti [2013] aj.). Jak již bylo řečeno, cenu Igora Zabela pro kulturu a teorii (v hodnotě Hranice 40 000 €) získala moskevská historička umění a kurátorka Jekatěrina Djogoť. Své aktivity cílí zejména na sociopolitické aspekty umělecké tvorby, a to jak v historickém rámci (např. moskevský konceptualismus), tak v poslední době zejména v tom postsovětském. Porota vyzdvihla také vliv jejích textů ohledně (ne)pořádání Manifesty 10 v Petrohradě, v nichž Djogoť zastávala názor potřebnosti mezinárodních kulturních kontaktů a událostí v Rusku pro místní uměleckou scénu, přestože tyto akce mohou navenek přispívat i k dobrému obrazu (umělci kritizovaného) putinského Ruska.
Byly rozděleny také tři rozvojové granty (12 000 €), z nichž jeden vždy udílí laureát(ka) hlavní ceny. Djogoť podpořila zásluhy levicového aktivisty a literáta Kirilla Medvěděva za jeho vydavatelské aktivity Svobodného marxistického vydavatelství. Další grant putoval k Miklavži Komeljovi, uměleckému historikovi věnujícímu se opomíjeným umělcům či uměleckému rozměru slovinského partyzánského hnutí. Za reflexi vztahů historických epoch v oblastech volného i užitého umění (zejména za výstavu Obrazy a předobrazy) získal tento grant Karel Císař.
Cena Igora Zabela, laureátka Jekatěrina Djogoť / 2014 / foto: Barbara Zeidler.
Markéta Magidová