.png)
Bohnická Prádelna se skrývá uvnitř areálu, který v záplavě zeleně pohlcuje množství budov, za jejichž zdmi se míhají lidské osudy, často extrémní, tragické, bezvýchodné. Nelze projít parkem, aniž by nám hlavou proudily podobné myšlenky. My jsme však návštěvníci galerie současného umění a tomu odpovídá i naše naladění, míříme na výstavu Dvouhlavý životopisec a muzeum představ , kterou pro Prádelnu připravila Eva Koťátková.
Kurátorka Zuzana Jakalová v doprovodném textu vysvětluje, z čeho vychází dvouhlavé psaní životopisů pacientů. Jeden pohled plyne z vlastního alternativního vesmíru pacienta. Druhý životopis píše ošetřující lékař. Ten by měl diagnostikovat pacientův stav. První psaní zastupují na výstavě stručné texty, jež nabízí fascinující a poutavé příběhy pacientů. Ve většině případů vytahuje autorka zahraniční postavy. Pouze v jedné projekci, ve které je vidět psací stroj vyťukávající lékařské zprávy z bohnické léčebny, pracuje Koťátková s vlastním prostředím galerie. V tomto díle se také setkáváme s oním druhým životopisem, tím „oficiálním“.
Výstava je také tak trochu dvouhlavá. Na jedné straně pracuje Koťátková s vlastními představami a výtvory pacientů, nechává je promluvit samy za sebe a zbavuje je zatížení institucionalizovaných a normalizujících analýz. Z příběhů, které doplňuje svými charakteristickými kovovými instalacemi, vytváří sbírku kreativních sítí mezi světem, člověkem a jeho aparátem vnímání. Na druhou stranu se však vlastních příběhů pacientů drží Koťátková jako klíště, málokdy se pouští do abstraktní roviny, aby tak obohatila samotné texty o nové významy. Její skulptury jsou jaksi krotké či ilustrativní. To nemusí být nutně špatně. Jen si však potvrdíme, co máme na Koťátkové rádi. Ujistíme se, že příběhy některých pacientů nás fascinují i děsí zároveň. Nic v nás nehrkne. A to až do té doby, než z Prádelny vyjdeme a projdeme znovu kolem samotných budov léčebny.
Eva Koťátková Ovlivňující stroj Jakoba Mohra , pohled do instalace výstavy Dvouhlavý životopisec a muzeum představ, Prádelna Bohnice, Praha 2015, foto: Michal Czanderle.
Anna Remešová
