Simon Denny

Zatímco připravoval svou samostatnou výstavu Dilema inovátora v MoMA / PS1 v New Yorku, podělil se s námi Simon Denny, rodák z Aucklandu aktuálně žijící v Berlíně, o detaily svého nadcházejícího projektu pro novozélandský pavilon na letošním Benátském bienále umění.

 

Nicola Trezzi: Jaký je to pocit vystavovat v novozélandském pavilonu poté, co jsi se v roce 2013 zúčastnil hlavní expozice Benátského bienále s názvem Encyklopedický palác? Bude aktuální projekt nějakým způsobem na ten předchozí navazovat?

Simon Denny: Připadá mi to jako neuvěřitelně šťastná náhoda a také jako čest. Spolupráce s Massimilianem Gionim na expozici Encyklopedický palác v roce 2013 pro mne byla velmi příjemná a se svým příspěvkem jsem velmi spokojen. Dozvěděl jsem se také více o tom, jak Benátky fungují zevnitř, a tato znalost se mi výborně hodí při přípravě letošního pavilonu. Můj nynější projekt přímo nenaváže na práce z roku 2013, bude nicméně obsahovat mnoho pojítek, která budou pro diváky srozumitelná.

 

NT: Ve tvém díle je vždy přítomno tajemství a podrobná analýza technologie v souvislosti s mezilidskými vztahy nebo „lidskými zdroji“ a pojmem „management“. Bude tvůj benátský projekt pokračovat tímto směrem?

SD: Ano, jednoznačně. Dílo k nim bude mít velmi silnou vazbu. Jelikož tentokrát půjde o národní pavilon, bude vědomě kladen větší důraz na roli národních států v rámci těchto myšlenek, a to se speciálním zaměřením na Nový Zéland. Témata však budou obecnější a jakékoli z těch, které zmiňuješ, představuje dobrý výchozí bod pro způsob náhledu a úvahy o prezentaci.

NT: Půjde o tvoji čtvrtou samostatnou výstavu v Itálii. Máš pocit, že má italský kontext vliv na tvoji tvorbu? Pokud ano, jaký? Jakým způsobem se Itálie odráží ve tvých pracích? Můžeš to nějak shrnout?

SD: Italské kontexty se v mých dílech opravdu občas objevují – vytvořil jsem dílo o italské televizi, které bylo před několika lety k vidění v T293. Na aktuálním Bienále však tento vliv bude o dost silnější, jelikož umístění děl v monumentálních prostorech knihovny Nationale Bibilioteca Marciana a Letiště Marka Pola hraje při jejich čtení významnou roli. Jelikož se bude polovina pavilonu nacházet na letišti, je vliv benátské kartografické a uměleckohistorické tradice pochopitelně významný. Práce na obou těchto místech, a tím pádem i přímo s jejich dějinami, je pro mne neuvěřitelnou poctou.

NT: Nový Zéland je velmi zvláštním místem, známým především pro svou kvetoucí a rozmanitou přírodu. Tvoje práce se však vydávají poněkud jiným směrem. Na druhé straně za sebou máš studium na frankfurtské Städelschule, známé svým specifickým přístupem k umělecké tvorbě. Pokud bys měl definovat své referenční body, které by to byly?

SD: Nový Zéland je místem, kde jsem se narodil a strávil většinu dosavadního života, takže z něj vychází můj základní kulturní rámec a perspektiva, a zároveň jsem Pakeha neboli Novozélanďan s evropskými kořeny. Má výchova se odehrávala především v anglickojazyčném kontextu, který je zároveň kontextem postkoloniálním a má velmi spletitou historii. Z historického, politického a kulturního hlediska má možná nejblíže k Anglii, USA a Austrálii. To, že jsem se přestěhoval do Německa, velice ovlivnilo můj pohled na Nový Zéland a zbytek světa. I mé studium na frankfurtské Städel mě vybavilo různými nástroji a referenčními body, které bych nezískal, pokud bych zůstal na Novém Zélandu, nebo se přestěhoval jinam. Učitelé, umělci a studenti, s nimiž jsem se během této cesty setkával, na mě a mé dílo nepochybně rovněž měli velký vliv.

Simon Denny je umělec.

 

Simon Denny TEDx Vaduz redux, 2014 pohled do instalace galerie T293, Řím, foto: Roberto Apa. Se svolením autora a galerie T293

Simon Denny Dilema inovátora (The Innovator’s Dilemma), 2015, pohled do instalace MoMA PS1, New York, foto: archiv autora. S laskavým svolením autora a galerie T293.

Simon Denny DxVaduz Atmospheres, Informační luxus (Segal),

(DxVaduz Atmospheres, Information Based Luxury, Segal), 2014, digitální tisk na plexiskle, TEDx aplikace, 100 × 53 × 20 cm, foto: Roberto Apa. Se svolením autora a galerie T293.

 

Nicola Trezzi je redaktorem Flash Art International.

Courtesy Flash Art International.