Výstava Lucie Mičíkové (CZ) a Zuzany Žabkové (SK) je výsledkem měsíční rezidence, kterou umělkyně absolvovaly v dubnu tohoto roku. Ženské duo, které doplňuje italská kurátorka Chiara Vecchiarelli, je spojením odlišných výtvarných přístupů, jež se navzájem podtrhují v chápání prostoru a v celkové atmosféře výstavy. Název Dům osvobozený od svých pater si autorky vypůjčily od brněnského básníka Miroslava Fišmeistera a vyjadřuje metaforickou formou jejich uměleckou spolupráci. Každá z umělkyň přistupuje k tvorbě rozdílným způsobem. Práce Mičíkové je introvertnější, subtilní, s citlivostí k papíru, kolážím a kresbám, založeným na detailech. Žabková naopak volí extrovertní tělesné gesto, které zachytává prostřednictvím videa. Radost z pohybu, nespoutanost autorčina těla, které je svým způsobem bojištěm na hranici tělesných možností, tvoří zdánlivý komplementární protiklad k pracím Mičíkové.
Člověk vnímá sám sebe skrze prostor, v němž se pohybuje. Přestože je svým způsobem architekturou ohraničený a svázaný, vytváří mu stavba (doupě) pocit bezpečí. Co když však tento prostor zmizí? Kde se ocitneme? Autorky ve své instalaci záměrně nabourávají divákovo rozumové vnímání a posouvají ho více k sobě samému, k vnitřní intuici. Komplikovaný prostor galerie Kostka, který se tyčí spíše do výšky, obě umělkyně uchopují jako asociaci rozpadajícího se domu, který opouští architektonickou strukturu. Jeho geometrie je narušena a výtvarné řešení navozuje iluzi mnoha časoprostorových smyček, které umělkyně demonstrují videoprojekcemi na podobně barevně laděných tonalitách papírů a koláží. Papírová lana, která jsou spuštěna od trámů, svým způsobem navozují efemérní žebřík do neviditelných pater, která se před námi otevřou, pokud na tuto hru přistoupíme.
Výstava autorek poukazuje na spříznění uměleckých duší, kdy ani jedna nechce být dominantnější vůči té druhé, čímž celá instalace, navzdory odlišnosti temperamentů umělkyň, působí jako od jednoho autora.
Dům osvobozený od svých pater, pohled do instalace, Galerie Kostka, MeetFactory, 2015, foto: archiv Lucie Mičíkové a Zuzany Žabkové
Tereza Záchová