Živé barvy a uvolněná kresebná linie, která se místy zbavuje své zobrazovací funkce, představují hlavní výrazové prostředky Číhalova malířského projevu. Jeho plátna připomínají svou hravou bezprostředností, zdánlivou jednoduchostí a porušováním pravidel perspektivy a fyziognomie dětské kresby nebo neučené umění art brut. Ve skutečnosti se setkáváme se sofistikovaným malířským rukopisem, který divákovi neskýtá pouze vizuálně-haptický požitek z média malby, ale přináší také možnost hlubšího obsahového čtení. Malby lze dekódovat prostřednictvím přítomných symbolů dobra a zla, které odkazují nejen na obecně známou symboliku, ale také na autorovu osobní mytologii.
Tématu „Mocnářů“, kterému je zasvěcena jeho současná výstava, se Číhal s přestávkami věnuje již od roku 2012. Současné obrazy vznikají s odkazem na papeže Inocence X., jehož osobu ztvárňovali již Diego Velázquez a Francis Bacon. Číhal používá motiv papeže k tomu, aby jeho portrét „přepsal“ svou osobitou volnou technikou, neusiluje ale o psychologicky výstižný a zároveň reprezentativní portrét jako Velázquez, ani o subjektivně existenciální výkřik, který je výpovědní hodnotou Baconových pláten. Jeho papežové připomínají figurky z dětských her, kterým dodávají vážnost pouze přítomné insignie jejich moci. Samostatný motiv papeže převádí Číhal spolu s postavami dalších mocnářů (čínského císaře a sultána Osmanské říše) také na svá rozměrná narativní plátna, ve kterých s neortodoxním přístupem míchá tradičně „neslučitelné“ výpravné scény s prvky žánrového zátiší. Číhal zde reflektuje nejen téma moci, které se koncentruje v postavách těchto náboženských a politických vůdců, ale upozorňuje také na reálné možnosti jejího zneužití, ztráty a rozkladu dosavadního společenského uspořádání. Reaguje tak na aktuální problémy evropské civilizace vzniklé na křesťanských základech, ale současně se nevytrácí jeho příznačná romantická víra v moc pozitivních hodnot, které vylučují fatálnost negativních sil.
Marek Číhal Audience u papeže Inocence X. , 2015, olej, plátno, 420 × 520 cm, pohled do instalace, Galerie Zdeněk Sklenář, Praha 2015, foto: Martin Polák.
Barbora Ropková
