Pro opavský spolek Bludný kámen, který se od poloviny 90. let zabývá mapováním a představováním audiovizuální kultury veřejnosti a jehož aktivity zahrnují výstavní a hudebně-prezentační činnost stejně jako performance, přednášky o umění, hudbě a literatuře, je tradiční výstavní formát zcela nedostačující. Událost Předtím, teď, potom , kterou spolek uspořádal, propojuje výstavní prezentaci, doprovodný program a virtuální open call Time 20 years BK. Ten vyzývá umělce a pořadatele k uspořádání libovolné akce odkazující k tématu času nebo k činnosti Bludného kamene. Začátek a konec samotné výstavy je proto rozmlžený a neuchopitelný: stopy dříve proběhnutých performancí nalezneme v prostorách expozice (Jasmin Schaitl a William ‚Bilwa‘ Costa). V den zahájení na veřejných prostranstvích města proběhl happening vyzývající veřejnost k interakci (František Kowolowski), během zahájení, před ním i po jeho skončení probíhala ve výstavních prostorech několikahodinová performance-kresba (Matěj Frank). Vystavená díla, dokumentace i procesuální projekty nutí diváka zamýšlet se nad percepcí času, jeho zážitek nekončí opuštěním galerie. Způsob uchopení celku nedovoluje hmotné prezentaci děl zakotvit mezi pevnými temporálními hranicemi. Kurátor Martin Klimeš na pěti místech v Opavě představuje autory, kteří se zabývají časem jako přirozeným fenoménem věčně doprovázejícím naše jednání (Karel Adamus, Darina Alster, Tomáš Skalík, Lenka Klodová), jako potřebou vypořádat se se zachycením sama sebe a svého okolí (Milan Maur, Miloš Šejn, Marian Palla, Jiří Šigut, Jan Langer) i jako věcí neustále unikající bez možnosti fixace (Milan Guštar, Arnold Reinthaler). Tematizace fenoménu času je úkolem velmi komplexním, kurátor k němu však přistupuje zodpovědně a s dostatečnou pokorou. Přináší tak divákovi možnost nahlížet na díla z mnoha různých pohledů a analyzovat jejich ‚předtím‘‚teď‘ a ‚potom‘. Jak nalézt přítomnost v procesu vzniku uměleckých děl? Kdo určuje její délku? Jak sedimentuje čas v umění?
Předtím, teď, potom . Pohled do instalace – zleva: Darina Alster, TIME , instalace z rašeliny a diod, 2004; Miloš Šejn, Jeskyně Mažarná / Vymezení prostoru ohněm , osobní rituál, kresba ohněm, fotografie, 1982; Darina Alster, Hlas času , zvuková instalace, 2004-2015, foto: Jakub Kožiál.
Jakub Frank