V rámci oslav 220. výročí otevření Národní galerie se v únoru konalo Grand opening, jehož největší hvězdou a lákadlem byl bezpochyby čínský umělec Aj Wej-wej.
Autor osobně doprovodil do Prahy přehlídku jedné z variant svého Zvěrokruhu , jež spolu se svým protějškem ve zlatě cestuje po světových galerijních institucích. Dvanáct animálních bust je volně přístupných před Veletržním palácem.
Aj, mistr propagace a sebeprezentace, budí v poslední době vášně zejména kvůli svým iniciativám v současné migrační krizi. Kromě zaplavování sociálních sítí snímky své osoby v postižených lokalitách akcentuje tuto tematiku i ve svých dílech. Lacinými gesty přitom Aj nešetří – a je mu právem vytýkána komerčnost a nekonzistentnost postojů.
V pražské instalaci se k tématu vztáhl tak, že před vernisáží zvířecí hlavy obalil zlatou termofólií, kterou rozdávají humanitární organizace vylodivším se uprchlíkům. Toto gesto, jímž chtěl podle vlastních slov kritizovat českou antiimigrační politiku, však degradoval tím, že na vernisáži už byly sochy ukázkově odhalené – jako by kritika establishmentu fungovala jen do té doby, než začne slavnostní raut. Je to však signifikantní – i nás lidské tragédie kdesi na jihu zaměstnávají jen na chvíli, než klikneme na komentář či sdílení příspěvku, abychom vypadali, že nás toto téma zajímá. Rádi necháváme přehlušit naše svědomí. Ovšem těžko říci, zda toto byl přímo Ajův záměr.
K historickému pozadí samotného Zvěrokruhu už bylo napsáno mnoho (podrobně například na webu NG), stejně jako o odkazech na tradiční hodnoty, kolonialismus či otázky kopie a originálu, jež se za ním skrývají. Sám Aj zdůrazňuje jeho funkci zábavné skulptury ve veřejném prostoru. Právě tato zábavnost a vizuální srozumitelnost je to, co pro diváky (nejen) u nás činí Zvěrokruh tak přitažlivým. Vedle populární společenské aury umělce, která jej doprovází, se lze v díle snadno najít – plně konvenuje zdejší náklonnosti k ezoterice a víře v „něco“.
Aj Wej-wej Zvěrokruh , Praha, 2015 prostranství před Veletržním palácem foto: archiv Národní galerie.
Kateřina Štroblová