Do českých knihkupectví nedávno dorazila antologie textů o internetovém umění s krypticky zakukleným hashtagem v názvu. Za výběrem stojí #mm neboli Marie Meixnerová, editorka, kurátorka, umělkyně a badatelka v oblasti umění internetu. Sborník, který je zároveň první českou ucelenou publikací zabývající se tímto tématem, vychází bohudík (anebo bohužel) v době, kdy je žánrové umění internetu uzavřenou kapitolou. Tento odstup dovoluje k síťovému umění přistupovat s jistou mírou objektivity a nadhledu, který však zůstává na samotném čtenáři. Kniha systematicky člení vývoj internetového umění na prehistorický Web 1.0 a jeho předehru v podobě počítačového umění, „zlaté“ období přelomu milénia, Web 2.0 a post-internet. Meixnerová vybrala autentické teoretické texty, manifesty a dokumenty, které se vztahují k net artu jako aktuálnímu problému své doby. V tomto ohledu nelze knihu považovat za historického průvodce pro dnešního čtenáře, ačkoliv i jím by při určitém způsobu čtení mohla být. Výběr, který zjevně upřednostňuje texty autentické před analytickými, je exkurzem do historického myšlení o internetu z pozice teoretiků, umělců i net-aktivistů. Najdeme tu text Kataríny Rusnákové (2005) mapující vývoj na přelomu milénia, autentickou taxonomii net artu od Alexeje Šulgina (1999), ale i aktuálnější přepisy dobových diskuzí o umění sítě (m. j. Piotr Czerski, Ben Vickers, 2012). Chronologické řazení příspěvků postupuje od objevování síťového univerza přes expanzi sociálních sítí směrem k internetu všednosti. Jako fascinující se dnes jeví přehlídka dobových diskuzí a klíčových témat, jako bylo zaujetí hypertextualitou, digitálním občanstvím, reprezentací těla, právními a ekonomickými aspekty umění sítě. Jako možnou slabinu publikace by bylo možné zmínit jisté zaujetí domácí tvorbou, možná na úkor reprezentativnějšího výběru a čitelnějšího výkladu světových tvůrců, případně lehké opomenutí politických kontextů net artu (taktická média, big data, hranice soukromí). Efekt nedostatečného odstupu je zjevně vyvolán vlastní kurátorskou i uměleckou praxí editorky, ta však zároveň garantuje fundovanost a vyváženost sestavené antologie, která potěší čtenáře poučeného i ty, pro které je prvním vstupem do uměním internetu.
Martin Blažíček