Ové Pictures – nejen pohyblivé obrázky by

by 15. 6. 2016

Autorské dvojice nejsou v oblasti nezávislého animovaného filmu zrovna častým zjevem. Animátoři jsou většinou velcí individualisté, kteří si mnohdy zvolili tuto kariéru právě proto, že jim specifické médium dovoluje „udělat si všechno naprosto podle sebe“. Jednou za čas se však sejdou dvoje oči, které vidí animovaně stejně, a pak to může dopadnout jako v případě slovenského dua Ové Pictures, které se může pochlubit vedle cen z festivalů animovaného filmu i mnoha vavříny na poli designu. Naposledy v květnu to byla Cena poroty na 13. ročníku soutěže Národnej ceny za komunikačný dizajn.

Cesty Michaely Čopíkové a Veroniky Obertové, neboli Ové Pictures, se střetly již během jejich studií v Bratislavě na VŠMU a VŠVU, když spolupracovaly na svých absolventských filmech O ponožkách a láske (Michaela Čopíkova, 2008) a Viliam (Veronika Obertová, 2009), které uspěly na mezinárodních festivalech. „Pamätám si veľa večerov, keď som volala Berte, že potrebujem zalomiť nejaký text alebo urobiť plagát, čo bolo pre mňa vtedy peklo. A Berta zase keď potrebovala vyriešiť niečo v After Effects, zavolala mne. Fungovalo to obojstranne,“ popisuje jednoduché začátky spolupráce Čopíková. Dnes je jejich vzájemný přínos do společných projektů natolik neoddělitelný, že někdy i ony samy jen těžce vzpomínají, za čím která z nich konkrétně stojí.

Začátky společné značky založené v roce 2010 nebyly nijak jednoduché a obě umělkyně dnes svorně prohlašují, že jsou zpětně rády, že vlastně tak úplně nevěděly, do čeho jdou. Dnes ale ve svém ateliéru musejí zakázky i odmítat. Momentálně je tomu tak především kvůli přípravě rozsáhlého výstavního projektu v rámci nadcházejícího předsednictví Slovenska v Radě EU. Společně s kurátorkou Máriou Riškovou připravují multimediální výstavu s názvem Hľadanie krásy / Searching for Beauty. Výstava přímo souvisí s webovou stránkou, která bude fungovat jako online galerie GIFů. Přitom však uvažují v rámci výstavní expozice také o interaktivním využití historické prekinematografické techniky jako třeba zoetropu a phenakitoskopu – tedy optických hraček, které v minulosti sloužily jako vůbec první pohyblivé obrázky. „Chceme zadefinovať nové chápanie krásy v súčasnosti. Namiesto idealizovanej folklórnej krajiny vychádzame z reálneho prostredia, v ktorom žijeme a ku ktorému si vytvárame emocionálne väzby – či už je to sídlisko, alebo industriálne dedičstvo,“ dodává k zatím se stále vyvíjejícímu projektu kurátorka Mária Rišková. 1 I kvůli těmto časově náročným přípravám tak Ové

Pictures nechávají dočasně odpočívat svůj jiný projekt – putovní výstavu Hugs neboli Objetí. „Práve vďaka Hugs sme začali skúmať krásu a komplikovanosť všemožných objatí medzi rôznymi tvormi. Cez tak jednoduchú vec, akou je objatie medzi dvoma charaktermi, sme postupne začali nachádzať nekonečné množstvo možností ako vyjadriť rôzne emócie a spojenia,“ objasňují inspirace na počátku projektu Ové Pictures. Instalačně byly Hugs vždy prezentovány formou na stěně visící kolekce zhruba dvacítky výtvarných tisků s tím, že kolekce se s každou zastávkou (např. Praha, Lisabon, Berlín či Barcelona) intuitivně rozrůstala. A časem Ové Pictures k Hugs přidaly i limitovanou kolekci potištěných triček.

Zatímco tento projekt v současnosti spí, mohou jim dělat radost jednotlivé krátkodobé drobné výzvy z oblasti designu jako třeba návrh vinných etiket, peněženek či vizuálu každoročních hudebních cen Radio Head Awards. A občas přijde inspirace i velmi nečekaně, jako v případě originální kresby Too Much Pizza Baby vzniklé pro slovenský časopis ilustrace X. Ta vychází z osobního zážitku jedné newyorské kamarádky, na kterou přesně toto pokřikoval na ulici tamní stavební dělník. Nevšední obrázky (ať už pohyblivé, či statické) vidí Ové Pictures zkrátka všude.

Ové Pictures (ovepictures.com) jsou Michaela Čopíková a Veronika Obertová (obě narozeny 1984). Po studiích v Bratislavě na VŠMU a VŠVU se rozhodly v roce 2010 založit společnou značku, jejíž název odvodily od slovanských koncovek svých příjmení. Vedle autorských animovaných filmů (zatím poslední z nich Nina získal v roce 2015 například hlavní cenu na prestižním festivalu Tricky Women ve Vídni i cenu Best Animation na Milano Film Festival) se dnes věnují i výrobě hudebních klipů, znělkám, volné výtvarné tvorbě a designu v nejrůznějších odvětvích. Jejich různorodé designové portfolio bylo letos v květnu oceněno prestižní slovenskou Cenou poroty za komunikační design.

1 „Počas predsedníctva v Únii sa predstavíme aj špičkovým dizajnom“, http://www.ta3.com/clanok/1083188/pocas-predsednic- tva-v-unii-sa-predstavime-aj-spickovym-dizajnom.html (cit. 20. 5. 2016).

 

Ové Pictures NINA, 2014 still z animovaného filmu, stop motion, papír foto: © Ové Pictures.

Ové Pictures Nominační jingle pro Radio_Head Awards 2014, 2014 still, digitální animace, foto: © Ové Pictures.

MOUSE HUG − ilustrace z cyklu HUGs / Objetí, 2013, digitální animace foto: © Ové Pictures.

TOO MUCH PIZZA BABY, 2014, ilustrace pro Časopis X kresba, foto: © Ové Pictures

 

Eliška Děcká je filmová teoretička, v současné době dokončuje doktorské studium na FAMU. Spolupracuje s řadou festivalů, periodik a výzkumných projektů zaměřených na animaci. V roce 2015 založila neziskovou organizaci AniPromítačka propagující nezávislou autorskou animaci skrze realizaci různých site-specific projekcí.

More stories by

Eliška Děcká