Pro tvorbu Matyáše Chocholy je charakteristická expresivita gesta, které je ukryto jak v tvůrčím procesu, tak v samotném uměleckém výstupu. Jeho dílo je nabité energií. Autor se pohybuje na pomezí instalace, objektu, performance, fotografie, videa a filmu. Zájem o zhmotnění emocí do výtvarné formy se projevuje již na studiích jak na brněnské FaVU VUT, tak na pražské AVU, když se začíná inspirovat fenoménem rituálu a šamanství. experimentuje s materiálem, hraje si s klišé autora-šamana a staví ho tváří v tvář duchovní podstatě umění. Jeho výstupem v této době jsou neformální provokativní díla, která ani jemu samotnému nedávají smysl. Postupem času nahodilost upřesňuje a převádí do komplexních situací. Zároveň roste jeho zájem o práci s prostorem, objektem a performancí a o jejich propojování.
Rovinu šamanství v Chocholových dílech rozpoznáme v podobě předávání energie či konstrukcí situací, jež výměnu energie umožňují. Zde cítí velkou zodpovědnost, jak s ní vzhledem divákovi pracovat a usměrňovat ji. K tomu nejlépe slouží formát živých akcí. Jeho instalace a objekty tak ožívají a vztahují se k dané události. Bylo tomu tak i v rámci veřejné performance ve sklářské huti Ajeto v roce 2013. Za doprovodu metalového koncertu ve světle laserových paprsků vytvořil instalaci ze dřeva, kovu a na místě vyrobených skleněných objektů s názvem Vítr slov ve víru mytologické slávy.
V jeho díle hraje velkou úlohu i text. Autor se ho například snaží zakomponovat do dlouhých názvů svých děl. Ty často experimentují s textem na pomezí teoreesejů, lettrismu, haiku a ironie. Výstupem by se měla stát autorská kniha jako performativní objekt s pozitivními vibracemi a léčitelskými ambicemi.
Matyáš Chochola se profiluje také jako kurátor. V letech 2008–2010 vedl alternativní nonstop Galerii Potraviny v Brně. Dále se kurátorsky podílel na výstavních projektech pro České centrum v Berlíně a v Galerii Jelení v Praze.
Uchopení vizuálního umění jako sítě otevřených vztahů, na které jsou nanášeny významy, které lze pak různě modifikovat, je pro dílo Matyáše Chocholy stěžejní. Chochola má blízko k pestrobarevné až kýčovité estetice postmoderny smíchané s prvky post-internetu. Ta přirozeně vychází z autorovy provokativní povahy, jež spolu s hravým zájmem o spiritualitu a fenomén současnosti dotváří jeho rukopis. To se projevuje v experimentování s materiálem, který jej přivedl až ke keramickým objektům. Umělec v nich nalézá formální odkazy z dějin umění a rozkrývá tak svou vlastní archeologii. V Chocholově pojetí jde však o ironické odkazy připomínající spíše zmenšené až zahuštěné mikrosvěty.
S keramickými objekty pracoval kupříkladu na výstavě diplomových prací Čauky Mňauky z roku 2014 v pražské galerii Kostka. Vytvořil zde rituální prostředí s prvky koncertní stage, které se stalo oslavou do současnosti převedené extatické zkušenosti. V té se prolínají jak staré mytické ikony v podobě démonských keramických masek, tak jejich aktuální reminiscence. Zde pomyslně otevřel novou cestu své tvorby, v níž se soustředí na samotný proces vzniku díla. Součástí výstavy Čauky Mňauky byla performance, ve které při hudebním doprovodu vytvářel v tavicí peci hliněné sochy se snahou do hlíny vtisknout tvůrčí energii, jež má velmi blízko k platónskému výkladu umění jako mánie. „Posedlost a šílenství“ zde ukazuje jako záměr tvůrčího procesu.
Rok 2016 je pro Matyáše Chocholu přelomový. Byl nominován do finále Ceny Jindřicha Chalupeckého a také se účastní Manifesty 11 v Curychu ve Švýcarsku. Zde se soustředí na profesní prostředí trenéra kickboxu. Otisky pěstních úderů a kopů nechává vtlačit do keramické hlíny. Přetavuje zde tak do výtvarné formy energii kickboxerské tělocvičny a snaží se uchopit energii této komunity i prostřednictvím participace na uměleckém projektu. Účastníky kurzů nechává kreslit, vytváří spolu hudební klip a v poslední řadě s nimi kolem rituálního ohně glazuje vypálené keramické objekty, které jako dokumentační prvek propojují jednotlivé části projektu. Výsledné artefakty tak nesou energii ze všech částí projektu a v instalaci jsou reálným odrazem události.
Poznávání sebe sama a zvoleného výtvarného média se snahou o vytvoření díla s rozpoznatelným autorským rukopisem stojí v celé šíři dosavadní tvorby Matyáše Chocholy. Neuchopitelná tvůrčí energie chrlí stále nové nápady, objekty a instalace. Neustálý neklid spojený s teatrálností je součástí image. Intermediální tvorba Matyáše Chocholy je plná pompéznosti, ironie, experimentu, ale na druhé straně je v ní patrná harmonie a čistá intenzita života. Autorova slova „lépe cítit než chápat“ jsou pro pochopení jeho tvorby klíčová.
Matyáš Chochola (1986) žije a tvoří v Praze. Studoval v letech 2008–2014 Akademii výtvarných umění v Praze (Ateliér malířství II Vladimíra Skrepla a Jiřího Kovandy). V letech 2005–2007 studoval na Fakultě výtvarných umění VUT v Brně (Ateliér sochařství 1 Michala Gabriela). Stáže: 2013 Universität der Kunste v Berlíně. Samostatné výstavy: 2015 ASTRAL DUST ASTRAL, Grimmuseum, Berlín, Německo, 2015 Smích ha cha cha cha ha ha, hrdelní, spokojený smích, Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně, 2014 Čauky Mňauky, Kostka, Meetfactory, Praha. Skupinové výstavy: 2016 Manifesta 11, Curych, Švýcarsko, 2015 MMXV, s Kirstine Roepstorff, Galerie SVIT, Praha, 2014 Platónovo třetí oko, MeetFactory, Praha. V roce 2012 získal cenu Václava Chada v rámci VI. Zlínského salonu mladých.
Pohled do instalace výstavy Čauky Mňauky, 2014, Galerie Kostka, Meet Factory, Praha foto: Johana Pošová.
Ultra Violet Ritual, 2016 performance s Azemem Maksutajem. Součást výstavního projektu Matyáše Chocholy na Manifestě 11, Zurich foto: Norah Hauswirth.
Matyáš Chochola Bejt trendy už není trendy, 2014, instalace foto: archiv autora.
Pohled do výstavy ASTRAL DUST ASTRAL, 2015 Grimmuseum, Berlín 2015 foto: Trevor Good.
Smích ha cha cha cha ha ha, hrdelní, spokojený smích, 2015, smíšená média foto: archiv autora.
Lenka Sýkorová je teoretička umění a kurátorka, působí na FUD UJEP v Ústí nad Labem.
