„Nejdu nikam. Protože venku vládne krutost (…),“ abstraktní text kurátorky Christiny Gigliotti takto trefně uvádí výstavu Heleny Hladilové Já tam nejdu v zamčeném přízemí činžovního domu. Expozice s příznačným názvem okupuje parter, náležící ještě k hlavní galerii Filipa Polanského uvnitř letenského vnitrobloku. Ve dvou místnostech sdíleného bytu rozehrála autorka svou designérskou hru s podobou prostoru. Umístění pestrobarevného koberce v instalaci s tónovanou židlí, štokrletem a gobelínem s háčky je motivováno snahou zlidštit ono izolované galerijní místo. Klasická teatrálně umělecká instalace uprostřed místnosti a v průhledu na středu zdi napovídá, že se nejedná o běžné užitkové předměty, ale o objekty hodné obdivu a kontemplace. Mladá sochařka žijící v Itálii využila koberce jako formy uměleckého díla již v minulosti. Vytvářela je recyklací nepovedených maleb vlastních ( Failed , 2013) nebo skupiny přizvaných umělců ( A group show , 2014). Pro prezentovaný koberec se recyklace týkala snad jen podoby slavných obrazů od malířů minulého století. Například internetová vyhledávací služba Google Images sebejistě označila tkaný, v ploše koberce navrstvený obrazec, za dílo moderního umění a zároveň nabídla značné množství vizuálně podobných abstraktních děl. Stolička ve tvaru trojúhelníku se zaoblenými rohy skutečně působí jako Calderův vstup do vlněného vzoru, po němž ještě zůstaly bílé značky v místech dotyku. Bílé čtverce, určující polohu také dřevěné židli, připomínají místa vytlačená letitým užíváním a směřují k načrtnutí příběhu minulosti. Jenomže žádné tajemné vyprávění se nerozvíjí a kdosi přiškrtil i možnosti bujné fantazie. Následný odchod z tohoto uměle obydleného interiéru tedy zanechává emočně prázdné místo, pro něž propojení užitných předmětů s nijak originálními, tkanými dekoracemi nefunguje žádným způsobem. A i pokud by se na koberci nalezly autorčiny vetkané iniciály, neznamená to, že nějak dokázala překročit hranice umění již objeveného. Vše v souladu s názvem „Já tam nejdu.“
Martina Raclavská
Helena Hladilová Já tam nejdu , pohled do instalace, Polansky Gallery / Parter, 2017, foto: Martin Polák.
