Galerie Futura připravila svéráznému ostravskému umělci Jiřímu Surůvkovi u příležitosti jeho loňského ocenění v rámci Ceny pro umělce nad 35 let samostatnou výstavu. Snad právě proto, že měl v Praze naposledy autorskou výstavu v roce 1999, získala tato přehlídka sumarizační retrospektivní charakter, který podporovala také brožura s životopisnými vzpomínkami autora, sestavenými z rozhovoru s kurátorem Michalem Novotným.
Prezentován zde byl výběr Surůvkových stěžejních prací, které vznikly od poloviny devadesátých let do současnosti a připomněly šíři jeho výrazových prostředků, sahajících od malovaných pláten přes počítačový airbrush až k fotografiím a videonahrávkám performancí, které většinou vznikly pro konkrétní místo v rámci veřejného prostoru.
Příznačným rysem Surůvkových děl je nezájem o otázky formy; jejich kvalita spočívá spíš v autentičnosti, v níž rezonuje svéráznost a syrovost ostravského kraje, z něhož Surůvka pochází. Odtud také čerpal první podněty pro svoje performance, ve kterých se kritická reakce snoubí s komickou intonací a sebeironizujícími vlohami. Surůvka se v nich nejčastěji stylizuje do postavy Batmana, symbolizujícího naivní představy devadesátých let o pomoci Západu. V performancích glosuje aktuální dění a morální slabiny společnosti, materialismus, maloměšťáctví a upřednostňování sportu před kulturou.
Nechyběly ani ukázky Surůvkových manipulovaných počítačových airbrushových fotografií, na jejichž dobovou inovativnost poukazovali už Jana a Jiří Ševčíkovi. Jejich prostřednictvím dokázal umělec zareagovat na warholovský pop art i soudobou popularitu fenoménu klonování. Z tematického hlediska jsou nejznámější stylizované podobizny Hitlera jako dítěte, které odkazují k jeho propagandistické zálibě ve společných fotografiích s malými dětmi.
Pozornost upoutají také dva v prostoru volně umístěné figurální objekty ( Otcovství, Pinocchio a smrt ), u nichž je nosným prvkem absurdita vycházející z nekonvenčních spojení, která dávají Surůvkovým dílům nezaměnitelný charakter.
Barbora Ropková
Jiří Surůvka pohled do instalace Samostatné výstavy, Centrum pro současné umění Futura, Praha, 2017, foto: archiv Centrum pro současné umění Futura.