Není lepší cesty než zvolit u angažovaného tématu formu prezentace, v níž je divák nejen polykačem plamene kritické perspektivy, ale i aktivním recipientem, jemuž je nabídnuto vstoupit do komunity, ve které se „věci dělají jinak“. Podobnou možnost ukázala veřejnosti výstava Společná sklizeň, work in progress , na níž kurátorka Mariana Serranová představila koncept, který sloužil jako ilustrace širšího pole operujícího s politikou trhu s jídlem, přístupem k půdě či se zemědělskými komunitami. Ideje byly přetaveny do prostoru i formou diskuzí či neformálních setkání se zemědělci.
Invazivní křížaly Tomáše Uhnáka ve svém množství působily jedovatě, jako by parazitovaly na dřevěné konstrukci, která jim dovoluje dozrát. Závěsný systém „sušírny“ upozornil na labilitu myšleného konceptu – počítadlo zemědělské produkce a zpracování potravin, přebujelá distribuce jídla jako tumor na plicích světové potravinové rovnováhy – a elegantně tak evokoval komplexní problémy dnešního světa. Období zrodu idejí balancujících na křehké hranici naivity v díle Escapist´s Horitculture Tamase Kaszáse konturovalo delší období života komunity v hospodářství, kdy se soběstačnost stává tvrdou metou. Syrovost, melancholie, postupné zrození pokory a odstupu od situace vystupovaly z fotografií promítaných na zeď stejně jako sinusoida pravděpodobných nálad aktérů. Asuncion Molinos Gordo zase přinesla poutavý příběh rolníka, který je vlivem ekonomické situace nucen postupně měnit svou profesi, až se stane vojákem plenícím vlastní zemi.
Je nutné zdůraznit, že všichni vystavující umělci problematikou alternativních forem zemědělství, ekonomiky a sociálního uspořádání žijí, často odborně publikují či jinak v oblasti působí. To dodalo výstavě i přidruženým akcím vysokou míru důvěryhodnosti. Cíl Společné sklizně nejen proto leží dál než u ambice udělat kvalitní výstavu podle zavedených konvencí či subjektivního hodnotového žebříčku. Spočívá ve snaze utvářet aktivní komunitu, u níž je umělecká vizualizace jen jedním z mnoha kroků k nastartování dialogu a změny.
Jana Baierová
Tomáš Uhnák Invazivní křížaly , detail, 2016, pohled do instalace tranzitdisplay, Praha, 2016, foto: Hynek Alt.