Veletržní palác NG AGAINST NATURE: MLADÁ ČESKÁ UMĚLECKÁ SCÉNA by

by 11. 4. 2017

Národní galerie uvedla na podzim první výstavu z nového cyklu, který bude v pravidelném sledu mapovat nejmladší českou výtvarnou scénu, přičemž koncepce a výběr autorů by měly být vždy založeny na společném pohledu českého a zahraničního kurátora. Pro tento rok byla tato úloha svěřena Edith Jeřábkové a Chrisi Sharpovi.

Kurátorské duo vybralo třináct začínajících autorů, jejichž tvorba pro ně byla zajímavá a vykazovala určité shodné rysy. Charakter předmluvy z pera šéfkurátora Adama Budaka přehlídce dokonce propůjčuje programovou roli, projekt dle jeho názoru „usiluje o zachycení tvořícího se Zeitgeistu, ducha doby, i hledání slovníku budoucí formy a výrazu“. Díla zastupují „obrat“, během kterého dochází k propojení přírodního prvku na straně jedné a kulturního na straně druhé, tedy principů, které dosud stály proti sobě. Dle slov kurátorů se tyto práce vzdávají možnosti kritické výpovědi, což je dáno současným příklonem k subjektivním hodnotám. V dnešní době se dané programové vymezení jeví snad trochu nepatřičně, a jistě bychom našli i starší umělce, na něž by bylo možné daná kritéria aplikovat. Při bližším ohledání však prezentovaná díla skutečně opomíjejí možnost kritického komentáře společenského či uměleckého dění a více se posunují směrem k formálnímu hledání, zkoumání procesu tvoření a proklamovaného „rukodělného“ provedení. Rukodělnost a využití neuměleckých materiálů je nejpatrněj ší u ženských autorek, u nichž bychom však mohli namítnout, že se jedná o tradiční, dispozicemi podmíněné spojení. Kurátoři upozorňují také na tendenci k expresivitě, která není vypjatým subjektivismem, ale reakcí na odměřenost konceptuálního umění. Zcela novátorská však tato tendence není, protože subjektivní uchopení objektivních procesů je charakteristické již pro konceptuální tendence sedmdesátých let. Nicméně je zjevné, že kurátoři se tímto způsobem snaží upozornit na autory domácí provenience, jejichž tvorba je blízká aktuálním zahraničním tendencím, k nimž se někteří také otevřeně hlásí.
Samotná výstava byla instalována v pátém patře Veletržního paláce, kde se před divákem po obvodu celého ochozu vynořovala mezi sloupy jednotlivá díla. Byla jim ponechána značná volnost, která byla z hlediska křehkosti některých materiálů vyhovující. Velmi sugestivně zde působily zejména do prostoru volně zavěšené textilní obrazy Viktorie Valocké. Práce obarvené v zemitých barvách jsou částečně dokreslovány zvířecími motivy, což jim dodává charakter prastarého a mytického, aniž by byl opuštěn subjektivní svět autorky. Práce s textiliemi byla příznačná také pro další zastoupené umělkyně, charakter a způsob jejich použití je však vždy odlišný. V některých případech byly stěžejním momentem nalezené předměty, skládané do nových souvislostí. Zatímco Kateřina Holá vytváří z nalezených textilií sochařské nebo asamblážové objekty, David Fesl z nich vyrábí miniatury, které předkládá jako nalezené objekty z mořského dna.

Z prostoru vystupovala také plátna Martina Lukáče, v jejichž abstraktních tazích se snoubí intuice s racionálním odstupem. Pro jeho tvůrčí názor je charakteristická neortodoxnost a mystifikace tvůrčího přístupu, kdy vedle abstraktních pláten vytváří i předmětné malby. Střídavě kontrolovaná a automatická práce je příznačná také pro Ondřeje  Petrlíka a jeho monochromatické kresby se symbolistním podtextem.

Zatímco někteří jsou už víceméně známými autory, jiní ještě příliš zkušeností s prezentací své tvorby nemají, a právě jejich vzájemná konfrontace je jednou z možností, jak se dá ověřit přesvědčivost a životnost jednotlivých děl.

 

Barbora Ropková

Johana Pošová / Jakoby nic / 2016 / různé materiály, variabilní rozměry / pohled do instalace / Národní galerie v Praze / Veletržní palác, Praha / 2016 / foto: archiv Národní galerie v Praze.

Rudolf Skopec / Rozvaha umění / 2016 / stříbrné želatinové desky / 420 × 330 cm / pohled do instalace / Národní galerie v Praze / Veletržní palác, Praha / 2016 / foto: archiv Národní galerie v Praze

More stories by

Barbora Ropková