Dalibor Chatrný by Tereza Záchová

Výstava Něco něčím / Daliborem Chatrným v brněnském Domě pánů z Kunštátu představuje výraznou osobnost tamější umělecké scény. Dalibor Chatrný zde totiž ovlivnil hned několik generací umělců. Kurátoři Barbora Klímová a Filip Cenek se rozhodli prostřednictvím videozáznamů ujednotit pohled na tohoto všestranného umělce. Na výstavě se však diváci překvapivě nesetkají pouze s dokumentačními výpověďmi řady jeho přátel, k nimž patřili výtvarní umělci, literáti a vědci, či zástupců jeho rodiny, ale také s dodatkem několika děl od současných mladších umělců. Jsou to vlastně studenti, kteří plnili Chatrného školní zadání Něco něčím. Jejich práce našli kurátoři v archivu Střední školy uměleckých řemesel v Brně, kde umělec vyučoval. Patří mezi ně např. Katarína Hládeková, Michaela Thelenová, Jan Nálevka nebo Petr Váša. Důležité stanovisko, na které Klímová a Cenek chtěli poukázat, je přiblížení se k Chatrného práci ve formě aktivní hry (přestože sám autor toto označení neměl rád), která se snaží nenápadně motivovat své okolí. Nejde tedy primárně o adoraci samotného umělce, ale spíše o nalezení jeho pozůstalosti v aktivních činech, postojích či formách, se kterými se můžeme setkat i v současnosti. Výstava naznačuje zdařilý vhled do kreativního myšlení osobnosti, který spočívá nejen v jeho interdisciplinárním přesahu. Mohlo by se zdát, že 8 videoprojekcí bude ponenáhlu diváka nudit a adjustované obálky grafických tiskovin či volné listy korespondenčního charakteru se budou zdát monotónní. Pokud však divák přistoupí na hru kurátorského tandemu, zjistí, že Chatrný skutečně ovlivňoval celou škálu lidí, že dokumentace nejsou jen unylými rozhovory o jeho působení, ale naopak barvitou a zábavnou vzpomínkou, při které se vám bude chtít některé věci vyzkoušet. Expozice se sice prezentuje akurátně, ale lze z ní vyčíst edukativní přístup. Didaktická forma je myslím vhodně zvolená forma prezentace toho, v čem spočívá přínos Dalibora Chatrného.