Páté mezinárodní bienále mediálního umění
.png)
Abychom si vypůjčili citaci z úst kurátora Tohru Matsumota: „Pamatujete si ještě, když byla nová média nová?“ Slovíčko „nová“ se sice už po nějaký čas z názvů vypouští, ale výstavy mediálního umění stále neúnavně pokračují. Možná nejobsažnější výstava svého druhu, poměřujeme-li ji počtem děl a geografickou různorodostí původu jejich tvůrců, je Media_City Seoul International Media Art Biennial. Bienále zaměřující se pouze na jednu techniku je samo o sobě vzácné a Media_City Seoul je výjimkou i z hlediska svého kontextu: pořádající země bude prvním státem na světě, který brzy kompletně přejde na bezdrátový internet. Soul tak tvoří vhodný rámec přehlídce mediálního umění roku 2008, která bude zahájena 12. září. Kromě všudypřítomného videa, internetových projektů, děl vytvořených v počítači a obecně všeho stvořeného prostřednictvím digitálních technologií, zahrnuje mediální umění také interakci, instalace, venkovní a interiérové projekce a statická díla využívající stejně tak sochu, jako fotografii. Media_CitySeoul bylo od svého vzniku v roce 2000 vždy špičkovou přehlídkou; jeho letošní ročník bude mít na starost umělecký ředitel Ilho Park, který mu dal podtitul Turn and Widen (Otočení a rozšíření). Pod tímto heslem jsou zahrnuty paralelní kurátorské koncepty s dílčími tématy zaměřenými na světlo, čas a komunikaci. Tyto ostentativně mnohoznačné kategorie umožňují, v rámci širokých kurátorských kompetencí, značnou kreativitu ve výběru. Jiným významným aspektem pátého ročníku Media_City Seoul International Media Art Biennial je Parkem sestavený tým kurátorů a regiony, na něž se každý z jeho členů zaměří. V minulosti bylo jasně stanoveno, že výběr byl globální; pod Parkovým vedením však budou spolukurátoři vybírat z konkrétních oblastí. Maarten Bertheaux bude mít na starost Evropu a Afriku, Andreas Broeckmann se zaměří na Střední Východ, Asii, a Oceánii; Tohru Matsumoto na Japonsko a Asii včetně Číny a Raul Zamudio bude vybírat v Severní, Střední a Jižní Americe.
– Raul Zamudio
.png)
Ubermorgen: Google Will Eat Itself (Google sežere sám sebe), 2005, webový projekt. S laskavým svolením Gosia Koscielak, Chicago.
Sangbin Im: Kyungbok Palace (Palác Kyungbok), 2006, lambda print/diasec, 101×168 cm. S laskavým svolením Cristinerose, New York.
FYI
Novou ředitelkou Muzea současného umění (Museum of Contemporary Art) v Chicagu se stala Madeleine Grynsztejn. Paola Morsiani byla jmenována kurátorkou současného umění v Clevelandském muzeu umění (Cleveland Museum of Art). Gabriel Pérez-Barreiro se stal ředitelem Sbírky Patricie Phelps de Cisneros (CPPC) v Miami. Dorothy Kosinski, kurátorka malířství a sochařství Dallaského muzea umění (Dallas Museum of Art), byla jmenována ředitelkou Philipsovy sbírky (Philips Collection) ve Washingtonu DC.
Thomas Schütte
Čtvrtý sokl na londýnském Trafalgarském náměstí není z hlediska kontroverze žádným nováčkem. Byl navržen v roce 1841 pro jezdeckou sochu, ale zůstal prázdný – nejprve pro nedostatek peněz, později vinou nerozhodnosti a obecného nesouhlasu ohledně toho, co by se na něm mělo objevit. Počínaje rokem 1999 se však stal výstavním prostorem pro současné umění a byl tak mimo jiné svědkem realizací Marka Wallingera, Rachel Whiteread nebo Marca Quinna, jejichž díla vyvolala bouřlivou veřejnou debatu ohledně vhodnosti svého umístění. Nejnovější dílo vstupující na toto bitevní pole je osvěžujícím způsobem jiné. Architektonická socha Thomase Schütteho je vytvořena ze speciálních červených, žlutých a modrých fosforeskujících laminovaných skel a bude na zmíněném soklu pobývat příštích 18 měsíců. Dílo pojmenované Model for A Hotel (Model hotelu) zobrazuje jednadvacetiposchoďovou budovu a váží celých osm tun. Z tohoto důvodu, přestože je obklopena těžkotonážní historickou pompou Trafalgarského náměstí, si skulptura udržuje jemný a elegantní nádech, dále obohacený barevnými a světelnými změnami, k nimž v závislosti na proměnách počasí posupně během dne dochází. Dílo také působí živě a vyvolává pocit, jako by se místo, odkud se na něj díváte posouvalo. Celkem předvídatelně došlo i k velké debatě o tom, jaký příspěvek zanechají na soše početná hejna trafalgarských holubů, doposud však není po těchto holubích doplňcích ani stopa. Místo toho září Shutteho dílo triumfálně moderním leskem a ve svém solidně tradičním okolí působí skoro neomaleně.
– Eliza Williams
Thomas Schütte: Model hotelu (Model for A Hotel), 2007, kombinovaná technika 450x100x100 cm. S laskavým svolením Nelson Freeman, Paris.
Podzimní aukční zprávy
I přes šeptandu obklopující newyorské listopadové aukce současného umění, nedošlo během loňské podzimní sezóny ke zhroucení trhu. Týden začal 12. listopadu u Christie‘s dražbou děl ze sbírky bývalého newyorského obchodníka Allana Stonea. Jeho excentrický vkus sahající od lidového umění až po de Koo-ningův design způsobil dvanáct aukčních rekordů a vynesl nakonec 52,4 milionů USD. To pravé aukční dění však oficiálně započalo až noc nato, hlavní dražbou poválečného a současného umění v Christie‘s. Celkový výnos z této aukce – 325 milionů USD – sice neotřásl postavením historického maxima ve výši 385 milionů USD z loňského května, dosáhl však očekávaných hodnot. Většina nových rekordů přitom ale sesadila z trůnu hodnoty dosažené v loňském roce – např. díla Yoshitomo Narua (1.497.000 USD), Rudolpha Stingela (1.217.000 USD) a Gerharda Richtera (11.241.000 USD). Rothko byl na seznamu deseti nejdražších prodaných položek zastoupen hned třemi klasickými abstrakcemi jasně připomínajícími malbu, která byla v minulé sezóně prodána za 72,8 milionu USD. Největší pozornost na sebe letos obrátila aukce díla Untitled (Bez názvu) (Red, Blue, Orange) (Červená, Modrá, Oranžová/), 1955, které nalezlo svého kupce za 34,2 milionu USD. V těsném závěsu pak bylo dílo Luciana Freuda Ib and Her Husband (Ib a její manžel), 1992, zobrazující umělcovu dceru Isabel… Klasická malba Eda Ruschy Burning Gas Station (Hořící benzinová pumpa), 1965-66, byla prodána mocnému obchodníkovi s uměním Larrymu Gagosianovi za rekordních 6,9 milionů USD. Jay Jopling z Londýna zase získal klíčový obraz Richarda Prince z roku 2002 zobrazující zdravotní sestru. Nejdiskutovanějším umělcem letošní sezóny byl pravděpodobně Jeff Koons, o němž bylo v době kolem aukce publikováno nespočetné množství článků. Koonsovo dvouapůlmetrové dílo Diamond (Blue) /Diamant (Modrý), 1994-2005, bylo u Christie‘s sice prodáno Gagosianovi za rekordních 11,8 milionů USD (přičemž nedosáhlo odhadovaných 12 milionů USD), ale hned následující den je na aukci u Sotheby‘s překonalo dílo Hanging Heart (Magenta/Gold) / Zavěšené srdce (Purpurová/Zlatá), 1994–2006. Jedenapůltunové nerezové srdce vysoké více než dva a půl metru vyneslo ohromujících 23,5 milio-nu USD. Překonalo tím aukční cenový rekord žijícího umělce ve výši 19,3 milionu USD, dosažený Damienem Hirstem loni v červnu v Londýně. Srdce nabídl sběratel Adam Lindeman z Manhattanu, získal je opět Gagosian. Vítězem v Sotheby‘s se stala malba Second Version of Study for Bullfight No.1 (Druhá verze studie k Býčímu zápasu č. 1) z roku 1969 od Francise Bacona zakoupená Ségalotem za 45.961.000 USD. Aukce z 15 listopadu 2007 u Phillips de Pury & Company trvala přes tři a půl hodiny. Večer započal benefiční dražbou ve prospěch New Museum, které 1. prosince zahájilo provoz ve své nové budově na Bowery. Všech devětčtyřicet položek se tehdy prodalo za 8,2 milionu USD. V dražbě bylo dosaženo také několika rekordů: například 50.000 USD za intimní fotografii Unarmed (Pamela Anderson) / Bez názvu (Pamela Anderson), 2007, od Marilyn Minter nebo 6000 USD za emailový portrét na zrcadle Eileen, 2007. Přibližně v osm hodin večer začala hlavní aukce současného umění, při níž devětašedesát prodaných z celkových jedenaosmdesáti položek vyneslo celkem 42.316.000 USD. Byly zastoupeny i některé z Plillipsovských stálic, jako např: Mike Kelley a Maurizio Cattelan, jehož dílo Untitled, Preparatory Study (Bez názvu, přípravná studie), 1999, se prodalo za 229.000 USD. Na lesku měla aukci přidat především hlavní dražební položka, pozdní de Kooningova abstrakce Untitled XVI (Bez názvu XVI), 1982, nabízená investičním bankéřem Stevenem Cohenem, která se prodala za 5.865.000 USD. Díla Richarda Prince se prodávala s úspěchem, včetně dalšího obrazu zdravotní sestry (4.297.000 USD), nabízeného newyorským obchodníkem s uměním Jose Mugrabim. Rekordy byly překonány také u Wima Delvoye a Marka Grotjahna, jehož dílo Untitled (Orange Butterfly M02G/Bez názvu (Oranžový motýl M02G), 2002, dosáhlo na nečekaných 937.000 USD a umístilo se tak mezi deseti nejlepšími. Ještě výše to dotáhlo dílo Rudolfa Stingela Untitled (Bez názvu), 2000. Polystyrénový objekt s otisky chodidel, jenž byl před dražbou odhadován na 500.000 až 700.000 USD, zlomil všechny rekordy onoho týdne a byl prodán Ségalotovi za 1.945.000 USD. Objevila se také skupina děl čínských současných umělců včetně I Am Chinese (Jsem Číňan), 2001 od Yue Minjun. Jeho prodej vynesl 1.273.00 USD. U Phillipsů tak mohli být s celkovým výnosem ve výši 42.316.000 USD oprávněně spokojeni.
-Danielle O’Steen
Jeff Koons: Diamond (Blue) / Diamant (Modrý)/, 1994 – 2005, nerezavějící ocel, 198x220x220 cm.
(A)symetrické historie – zamlčené rámce a vytěsněné problémy
Ve dnech 10. – 11. dubna 2008 uspořádalo Vědeckovýzkumné pracoviště AVU v Praze ve spolupráci s Institutem umění a vědy VŠVU a Katedrou dějin a teorie umění VŠVU v Bratislavě sympozium s názvem (A)symetrické historie – zamlčené rámce a vytěsněné problémy. Cílem tohoto sympozia bylo zamyslet se nad pojmem a problémem antologie, antologického psaní dějin a teorie umění a zároveň i kritická reflexe uměnovědných antologií věnovaných umění v Čechách a na Slovensku ve 20. století v kontextu překladových antologií. V této souvislosti připomínáme antologii editovanou kolektivem Ševčík, Weibel & Svatošová, Morganová, Krátká: Utopien&Konflikte. Dokumente und Manifeste zur Tschechischen Kunst 1938 – 1989, Hatje Cantz, ZKM Karlsruhe 2007, také knihu editovanou Janou Geržovou: Slovenské výtvarné umenie 1949 – 1989, VŠVU Afad Press, Bratislava 2006.
Centrum současného umění Ládví
Skupina Ládví vyhlásila ideovou soutěž, předmětem této soutěže je návrh Centra současného umění v oblasti Ládví sídliště Ďáblice. (Zde připomenu nedávnou veřejnou komentovanou prohlídku lokality Ládví pořádanou členy skupiny Ládví v rámci projektu Evy Koťátkové Výtvarná výchova.) Cílem soutěže bylo zahájit diskuzi mezi architekty a výtvarnými umělci o možné podobě pracovních a prezentačních míst, které by vyhovovaly potřebám současné umělecké produkce. Účast v porotě přislíbili: Josef Pleskot, Ján Mančuška, Radek Váňa, Projektil. Účastníci soutěže by měli navrhnout řešení, jakým způsobem začlenit současné umění do dané lokality. Návrhy je možné prezentovat jakoukoli formou (např. textem, zákresem do mapy, fotografie, vizualizací, instalací nebo modelem). Soutěž je veřejná, zúčastnit se tedy může každý. Jednotlivé návrhy budou vystaveny v červnu roku 2008 v pražském experimentálním prostoru NoD, kde proběhne i slavnostní vyhlášení výsledků soutěže. Soutěž probíhá od 1. ledna 2008 do 30. května 2008.
Návrhy je možné poslat poštou na tuto adresu: Galerie NoD, Experimentální prostor Roxy/NoD, Dlouhá 33, 110 00 Praha 1 nebo emailem na: galerienod@roxy.cz
Podklady a bližší informace je možné nalézt na http://ladviweb.ic.cz/projekty/jednotliveprojekty/csu.htm
Sídliště Ládví, 2006, foto: Jiří Thýn.
Čas na změnu v NG!
Otevřený dopis ministru kultury, který podepsalo padesát výtvarných umělců a teoretiků, požaduje vypsání mezinárodního konkurzu na funkci generálního ředitele Národní galerie v Praze, kterou zastává od roku 1999 Milan Knížák. Důvodem sepsaní dopisu je především „dlouhodobý trend k izolaci, k sebestřednosti a nedostatečné výkonnosti vůči evropskému vývoji v oboru“, který charakterizuje podle signatářů dopisu Národní galerii pod Knížákovým vedením. Mluvčími iniciativy nazvané Čas změny jsou Lenka Lindaurová, Tomáš Císařovský a Jiří David.
Zemřel galerista Karel Tutsch
Galerista a sběratel Karel Tutsch zemřel náhle 1. února. 2008 v Brně ve věku nedožitých 67 let. Jako jeden z prvních uváděl počátkem 80. let na českou výtvarnou scénu aktuální současné umění. Založil v Brně soukromou galerii Na bidýlku. Svou sbírku současného umění vytvářel velmi promyšleně a systematicky, podařilo se mu získat vrcholná díla v rozpětí od konce 60. let až do současnosti.
Sešit pro umění, teorii a příbuzné zóny
VVP AVU v Praze vydalo první tři čísla Sešitu pro umění, teorii a příbuzné zóny. Sešit je úzko profilové periodikum zaměřené na teoretické a kritické texty, jež se dotýkají širších sociokulturních souvislostí vzniku, prezentace a recepce současného umění. Jádro každého čísla tvoří překlady textů, které jsou podstatné nebo informativní vzhledem k nějaké právě probíhající debatě ve světě umění. Přeložený materiál je konfrontován s adekvátními protějšky z lokálního prostředí. Periodikum připravují Václav Magid a David Kulhánek.
Za Prahu kulturní
Iniciativa pro kulturu a petiční výbor Za Prahu kulturní pozvaly všechny spoluobčany, kterým záleží na zachování kvalitní a diverzifikované kulturní nabídky v hlavním městě na shromáždění občanů dne 24. dubna 2008 před budovu pražského magistrátu na Mariánském náměstí. Základní požadavky petice prezentované na demonstraci zněly: oddělit podporu neziskového sektoru od podnikání v kultuře, zrušit plošnou dotaci na vstupenku (navyšující i zisky podnikatelům), zachovat kontinuitu ověřených kulturních činností, vést k osobní zodpovědnosti politiky odpovídající za kulturu v Praze, začít seriózní dialog s odbornou veřejností a urychleně řešit krizovou situaci ohrožených aktivit, jakými jsou činnosti divadel Semafor, Archa, Divadlo bratří Formanů, Divadlo v Celetné, Divadlo Alfred ve dvoře, Strašnické divadlo, výstavních síní např. Galerie kritiků, Galerie Futura, festivalů Tanec Praha, Dny evropského filmu, Maratón soudobé hudby, Festival současného umění Praha – Tina B. a další. Za pražské galerie na ohlášené demonstraci vystoupili Ondřej Stupal (Futura) a Tomáš Svoboda (tranzitdisplay).
-Katarína Uhlířová
Multiplace
V dňoch 26. apríla – 3. mája 2008 sa uskutočnil siedmy ročník Festivalu sieťovej kultúry Multiplace, ktorého špecifikombol jeho priebeh na viacerých miestach zároveň. Tohto roku sa konal v Banskej Bystrici, Bratislave, Žiline, Trnave, Košiciach, Brne, Budapešti, Ostrave, Prahe, Reykjavíku, Berlíne, Wrocławi a ďalších mestách. Festival otvorilo 25.4. 2008 performance Beer Barrel Polka Accordion Teremin Reunion, ktorá sprostredkovala pomocou internetového prenosu spoločnú hru na akordeón a teremin vo viacerých miestach sveta v rovnakom čase.
Ester Erdely: IMMEDIATE Night, 29. 4. 2008, foto: Archív festivalu Multiplace.
Výročie v SNG
Tento rok sa Slovenská národná galéria „dožíva“ 60. výročia svojej existencie. V roku 1948 bolo špeciálnym zákonom schválené založenie SNG ako vrcholnej štátnej zbierkovej inštitúcie. Galéria sa vyprofilovala ako tradičné múzeum krásnych umení a už od začiatku jej vývoja predstavovalo dôležitú úlohu zberateľstvo diel umenia 20. storočia a mapovanie živej umeleckej kultúry. V priebehu rokov sa pôsobnosť SNG rozšírila z Bratislavy aj do ďalších oblastí Slovenska.
Výstavný plán reaguje na túto udalosť hneď dvomi výstavami. Na prvom poschodí sa predstaví výstava 111 diel zo SNG a na ostatných podlažiach sa galéria otvorí vo výstave 60 rokov otvorené venovanej svojim dejinám. Sprievodným podujatím bude tematická výstava súčasného umenia reflektujúca teraz tak populárnu muzeologickú tému.