Sára Vaníček Milesson by Jana Orlová

Výstava s názvem Elementar si klade otázky po podstatě: vidíme zde bazální geometrické tvary a vzorce vztažené k posvátné geometrii v aktuálním a na první pohled až příliš šablonovitém výstavním modu. Kruh, čtverec a kříž se objevují jako standardně nainstalované objekty, bazální matrice těchto tvarů se opakují v digitálních tiscích, které evokují stejně tak matrix elektronického kódu jako mandaly postavené na virtuálním nesčíselném opakování téhož. Vzrušující napětí tvoří zoxidovaná měď a černý plast vystavených objektů, později se od autorky dozvídám, že slouží jako stavebnice a návštěvníci je mají možnost libovolně přeskládávat. To objekty staví do nového a mnohem zajímavějšího světla, objevuje se téma magie jako hry. Škoda jen, že mě kustod s touto informací minul. Vrcholem výstavy je projekce v malé separátní místnosti, ve které pozorujeme stavbu totemu z vystavených tvarů-objektů v krásné přírodě Českého ráje, na vyvýšeném místě mezi stromy, které nás přenáší kamsi do pohanské minulosti. Autentické zvuky lesa a větru dodávají celé výstavě emoční rozměr a naléhavost bez upatlaného ezoterismu. „Základní geometrické tvary vnímám jako ikony tvorby jako takové. Vertikála a horizontála je pro mě krajina, prostor, ve kterém se nacházíme a můžeme se v něm definovat. Kruh je jednota nebo jednotka. Kříž nevnímám křesťansky, jsou to pro mě čtyři směry, kterými se může jednota udávat. Pravý úhel proto, že jakýkoli jiný je zbytečným detailem v cestě. Jsou to pro mě čtyři body duchovna, čtyři aktivní síly. Spojitost se šperkem? Šperk je pro mě všechno, co šperkem nazveme,“ říká umělkyně.