Publikace jako součást uměleckého projektu by

by 5. 9. 2019

Silná tradice malonákladového vydávání knih se v posledních letech emancipuje a začíná se čím dál častěji propojovat se současnou scénou výtvarného umění. V návaznosti na vzrůstající tendence pracovat s knihou či nakladatelstvím jako uměleckým projektem a se zvyšujícím se počtem malých nezávislých nakladatelství úměrně vzrůstají také možností jejich prezentace. Ať už je to vznik kamenných či online obchodů (např. Artmap, PageFive, Take Take Take), nebo i platforem umožňujících fyzický kontakt s autory či nakladateli (knižní veletrh autorských a uměleckých publikací LITR nebo v loňském roce založený PhaseBook), které dávají prostor pro prezentaci knihy v propojení s dalšími uměleckými disciplínami, přičemž často dochází k přesahům do performativních autorských čtení, nebo jsou publikace rovnou zahrnuty jako výstupy nebo součást výstav apod. Symptomatické je, že se tak můžeme setkat s autory, kteří jsou sice rekrutování z oblasti vizuálního umění, ale jejich tvorba má přesahy do knižní, potažmo literární tvorby. Několik multimediálních projektů z posledních let, které se v tomto textu objeví, tak může posloužit jako vhodné příklady ke zobrazení současných tendencí a proměny práce s knihou či publikací textů v kontextu výtvarného umění.

Různorodost přístupů k práci s textem a jeho prezentací v tomto ohledu představuje například komplexní textový projekt Romana Štětiny, který vznikl v roce 2017. V únoru následujícího roku byl uveden v brněnském kině Scala hodinovou audiovizuální performancí pro rozšířené kino Je Vám nevolno? Pomoc hledejte ve stanici. Krátká autobiografická povídka je záznamem jednoho dne Štětiny v Londýně, kde pobýval na umělecké rezidenci. Vlastní autorovy monology se prolínají s podrobnými popisy běžných denních činností. Text pro uvedení načetl moderátor Tomáš Černý. Audionahrávka připomíná spíše rozhlasovou hru, která však při prezentaci v kině uvádí diváka do soustředěné situace, kdy jde proti očekávání běžné návštěvy kina – s oponou i obrazem se zde pracuje pouze minimálně. Pracuje se zde ale s konkrétní situací – posloucháme příběh člověka, který míří do kina. Příběh končí v momentě, kdy v příběhu začne film.

Ve stejném roce uvedl Štětina výstavní projekt v rámci knižního veletrhu LITR, kde v galerijním prostoru Vitrína Deniska vystavil fotografii prázdné vitríny, která ve skle odráží vlastní portrét, a vydal povídku Všechno to souvisí s nervovým zakončením limitovanou rozsahem celostránkové inzerce v lokálním Olomouckém deníku, kde povídka vyšla pouze pod iniciálami RŠ jako příloha novin, vysázená ve stejné formě jako běžné novinové články. Příběh zde opět pracuje se situací, ve které se nacházíme – začíná tím, že je vypravěč svědkem momentu, kdy se neznámá žena řízne o noviny a následně vyhledává informace o tom, proč říznutí papírem bolí. Zajímavým momentem je prezentace výtvarného umělce v kontextu literárního festivalu. Jmenovat můžeme také další projekt ve Vitríně Deniska, který vznikl opět pod hlavičkou knižního festivalu LITR – výstavu Martina Zeta Denis. Autor vydal jako výstup své výstavy obrazovou publikaci navazující na motivy výstavy s totožným názvem Denis. Autorská publikace zobrazuje fotografie nejasné abstraktní struktury vysoké zdi, kterou zachytil během procházky moldavským Kišiněvem. Publikace byla během vernisáže slavnostně pokřtěna a poté Martin Zet dovedl návštěvníky na svou vlastní autogramiádu.

V roce 2011 vydal Martin Kohout ve spolupráci s kulturní platformou PAF první autorskou knihu svého nakladatelství TLTRPreß Linear Manual. Pod nakladatelstvím vychází nepravidelně publikace kapesního formátu s texty teoretiků a umělců. V roce 2017 v rámci Fotograf Festivalu proběhl křest Kohoutovy autorské publikace Puffy Grip Logic, využívající formátu takzvaného gamebooku, která nabízí čtenáři možnost volby, jak bude příběh číst – a jaké bude tedy jeho pokračování. V průběhu Fotograf Festivalu proběhlo společné performativní čtení autora s přispěvateli textů, přičemž příběh pokračoval dle rozhodnutí publika. Jako součást komplexnějšího uměleckého projektu Martina Kohouta vyšla nakonec v loňském roce pod nakladatelstvím publikace Night Shifter, která se zabývá problematikou noční práce (jako součást projektu vzniklo také video Slides oceněné Cenou Jindřicha Chalupeckého). Night Shifter je sborník příspěvků od teoretiků a umělců, kteří volnou formou zpracovávají téma noční práce. Lze mezi nimi nalézt jak vědecké příspěvky, tak také např. báseň či eseje vztahující se k danému tématu. Celý interdisciplinární projekt pak doplňují videa zobrazující rozhovory s pracovníky nočních směn, kteří sdílejí své zkušenosti dopadu práce v noci na svůj osobní život a změnu fyzických dispozic.

Martin Kohout: Puffy Grip Logic (The Key Cutters Series #1), obálka: Monika Janulevičiūtė, ilustrace: Maren Karlson, nakladatelství TLTRPreß, 2017, foto: archív autorky.

Je čím dál více zřetelnější, že nakladatelství, autoři, ale také periodika se uchylují k častějšímu využívání online platforem. Odklon od „pouhého“ vydávání knih či periodik tiskem nabízí využití online sítě jako nové platformy zveřejňující či doplňující obsah těchto projektů. Ať už v případě Kohoutova TLTRPreß, pod kterým kromě tištěných publikací vznikají také nahrávky autorských čtení (např. po již vyprodané publikaci Aleksandry Bielas Create Your Own Dream vznikla série audiozáznamů autorského čtení několika pasáží z knihy), rozhlasové online show nebo formátu skupinové emailové publikace – v rámci Kohoutova výstavního projektu DRIVING FAST NOWHERE vznikl skupinový text, který byl na vyžádání zaslán zájemci na email. Dalším případem je dříve tištěný literární časopis Psí víno, který se zaměřuje na současnou poezii a který začal využívat formátu sociálních sítí pro publikace tuzemských textů či překlady zahraničních autorů. Publikované básně jsou zde graficky zpracovány pro listování stejně jako v knihách. Ostatně časopis sám sebe definuje jako „digitální kurátorskou platformu pro současnou poezii“, což také nově pojmenovává výběr jednotlivých textů (za který je běžně zodpovědný šéfredaktor či editor).

Součástí projektu je také série podcastů s rozhovory autorů. Právě podcasty se stávají čím dál častější platformou, která umožňuje publikaci vlastních rozhlasových pořadů. Současná tendence využívání online platforem pochopitelně snižuje náklady na výrobu, protože elektronická publikace není nijak omezena rozsahem a dává tak příležitost publikovat mnohem více obsahu a rozvolňovat svou formu.

More stories by

Nela Kabljanová