Emmy Skensved by Barbora Ropková

Emmy Skensved je kanadská umělkyně žijící v Berlíně. Pracuje sama, často ale také ve spolupráci s umělcem Gregorym Bluntem. Stručně ji lze charakterizovat jako multimediální umělkyni, která své výstavy obvykle koncipuje jako komplexní instalace dotýkající se tématu nových technologií, ekonomické a fyzické konzumace a dalších aktuálních společenských otázek. V těchto obsahových intencích se pohybovala také její výstava v Polansky Gallery, která sestávala ze dvou „místností“, vsazených za pomoci módních instalačních prvků – kovové konstrukce a bíle natřené dřevotřísky – do stávající dvojpokojové dispozice galerie. Divák byl v těchto zkonstruovaných příbytcích vybízen k ulehnutí na přítomné polštáře, čímž chtěla Skensved vytvořit intimní prostředí pro vnitřní introspekci a načerpání nové energie. Doprovodnou zvukovou stopu tu tvořil šepotající vnitřní monolog vyprávějící o sledu různých událostí, které autorku vyrušily z nočního klidu. Prostřednictvím této instalace, která je sama o sobě založena na aspektu ztišení, se Emmy Skensved snažila poukázat na skutečnost, že najít klidné útočiště je v dnešním světě, v němž nikdy nejsme zcela sami, prakticky nemožné. Samota a právo na nicnedělání se ve světě výkonu, techniky a hyperzasíťovaných městských podmínek stávají nedosažitelným luxusem. Rozvíjí tak téma, které otevřela již ve své předchozí tvorbě, kde mimo jiné narážela na skutečnost, že různé uvolňující a meditační programy, které firmy poskytují svým zaměstnancům během pracovní doby, jsou paradoxně kalkulem umožňujícím zvýšení produktivity práce. Občasná nečinnost a nuda jsou však ve skutečnosti pro lidskou sebereflexi a kreativitu důležité a vyznáváním hektického životního stylu přicházíme o možnost skutečné regenerace, protože náš výkon nelze srovnávat s výkonností neživé techniky závislé jen na příjmu elektřiny. Emmy Skensved tak umně a nenásilně upozorňuje na nebezpečí plynoucí z nerespektování našeho fyziognomického nastavení.