Max Lysáček a Martina Růžičková

To, že se kniha Petera Wohllebena Tajný život stromů brzy po vydání stala světovým bestsellerem, značí, že se neomaterialistické myšlenky již nějakou dobu nevyskytují jen v akademické sféře, ale náklonnost k našemu okolí a prostředí a zájem o ně se vyskytuje v celé šíři společnosti. Podobně jako Wohlleben, který se snaží čtenářům přiblížit, jak stromy myslí a co cítí, se i Martina Růžičková a Max Lysáček zabývají myšlenkami rukoly. Jejich společný projekt pro Galerii mladých v Brně s titulem v plném znění „I AM NOT SURE ABOUT YOUR CONCERN, BUT IT’S REALLY NICE.“ RUCOLA je simulací showroomu, ve kterém jsou formou videa prezentovány chytré hodinky, propojené s rukolou a ostatními domácími rostlinami. Samotný formát výstavy je tak dle slov kurátorky Zuzany Janečkové hybridní, avšak ona hybridita se projevuje i v zaměření tohoto projektu na bioprocesy a v umístění rukoly do role protagonistky této výstavy. Chytré hodinky, které nevypadají o moc jinak než Apple Watch, svého majitele propojí s jeho rostlinami a upozorní ho, když rostliny potřebují péči. Na jednu stranu se tak jedná o pokus o přiblížení se těmto nelidským bytostem, se kterými sdílíme naše byty, na druhou stranu tento produkt může mít za výsledek ještě větší spoléhání se na technologie a snížení naší zodpovědnosti a schopnosti starat se o jiné tvory. Z projektu Rucola je cítit poněkud rozpačitá snaha o splynutí s přírodou či rostlinami, kterou si však samotní umělci uvědomují. Rozpačitost se totiž objevuje v samotném názvu, kdy rukola praví, že náš zájem je milý, ale že si není úplně jistá, o co nám jde. Ať se snažíme, jak se snažíme, naše porozumění rostlinám je zatím na tak nízké úrovni, že vždy zůstane něco ztraceno v překladu. Ačkoliv se tento projekt snaží o uvažování o rostlinách z hlediska živého organismu, z velké části zůstává u estetizace rostlin pro lidský požitek.