V suterénu Lékařské fakulty Masarykovy univerzity v Brně byl do poloviny listopadu vystaven projekt Rezidua kolektivizace sochařky Anny Hulačové, sestávající z několika desítek betonových a dřevěných objektů. Hulačová v něm vycházela ze sovětského propagandistického tvarosloví a modernistického brutalismu, přičemž vystavená tvorba nesla její charakteristický rukopis. Mohli jsme zde vidět širokou škálu děl od objektů neurčitých biomorfních tvarů až po sošky hmyzu či zástupců pracujícího lidu a celkem prostupovaly odkazy na státní socialismus, a to nejen po formální stránce.
V čele jedné z výstavních prostor se vyjímal reliéf Návrat z mise, inspirovaný reliéfem kosmonautů z pražské stanice metra Anděl. Zatímco jedna z postav oděných ve skafandru byla bezpochyby kosmonautem, z druhé se při bližším pohledu vyklubal včelař. Přesto jejich pózy nasvědčovaly, že se jedná o dvě postavy navracející se z úspěšné mise. Jedna dobyla vesmír, druhá dobyla a ovládla společenství živočichů zde na zemi. Jako monument tomuto úspěchu sloužily také hmyzí hlavy rozeseté na okolních stěnách a vystavené tak, jak se zpravidla vystavují hlavy zabité divoké zvěře.
Projekt Rezidua kolektivizace vypráví o pokračujícím drancování přírody a jejích zdrojů, o kontinuitě mezi minulým a stávajícím režimem, co se týče přístupu k přírodním zdrojům a zemědělství. Ačkoliv princip kolektivního hospodaření zanikl spolu se státním socialismem, dnešní „kapitalistické“ a „demokratické“ hospodaření není o nic ohleduplnější a šetrnější ke krajině. Z objektů Hulačové je cítit bezmoc plynoucí z lidské nadvlády veškerému světu, která ve sloučení s krásou těchto podmaněných bytostí silně apeluje na společnost a její vůli současný stav změnit.