Závěr roku 2019 patřil v českobudějovické Galerii současného umění a architektury přehlídce holandsko-německého výtvarníka a biologa hermana de vriese (záměrně se nechává psát malými písmeny). Tento doyen evropského umění (narozen 1931) patří ke spoluzakladatelům mezinárodní skupiny Zero, jež se v 50. letech pokoušela začít „od nuly“, s velmi reduktivním přístupem k uměleckému vyjadřování. Pro de vriese tyto postoje vyústily v polovině 70. let do soustředění se na přírodní materiály, procesy a jevy, k nimž ovšem přistupuje z jakési para-vědecké pozice: pozoruje, objevuje, sbírá, uspořádává a dokumentuje.
Právě v tomto duchu byla pojata také budějovická výstava. Umělec nepředstavil žádné své výtvory, které by bylo možné považovat za otisk originálního tvůrčího ega, vystavil v podstatě nalezené objekty, na jejichž vzniku se podílel pouze v omezené míře, jako editor nebo kurátor. Různé přírodniny a organické struktury umístil do závěsných vitrínek, chmelové šištice na zemi poskládal do kruhu, na dřevěné podstavce položil kameny či nerosty. Obzvláště působivé pak bylo seřazení stejně dlouhých trnových větví na jednu ze stěn.
Tím, že de vries vyňal přírodní materiál z jeho obvyklého chaosu a uspořádal jej na galerijně bílém pozadí, přitáhl k němu návštěvníkovu pozornost a učinil z něj náhle předmět s jedinečným tvarem – uprostřed lesa bychom si ve shluku keřů jistě jednotlivé větve s trny tolik nevychutnali. Došlo tu tedy k „obyčejné“ estetizaci přírodnin, které snad má nějak podnítit divákův vztah ke kolabujícímu životnímu prostředí? Nebo autor narážel na institucionální teorii umění, podle níž se uměleckým dílem stává cokoliv, co se ocitne v prostoru galerie?
Vzhledem k tomu, že mezi exponáty byly zařazeny také odpady lidské kultury, totiž pokroucené železné trubky a zašlý obal od pitíčka, získala pro mě ve finále výstava určitý postapokalyptický nádech. Jako bych se ocitl v situaci, kdy se na přírodu chodíme dívat do muzea jako na cosi minulého, co už pominulo a my si to připomínáme podobně jako pradávné archeologické nálezy.
