Věšák.1 Výstava o ohledávání osobní identity, ztotožnění se s vlastním jménem, ale také o tom, jaké věci nás obklopují, jaké jsme vynalezli a proč. Je o vztahu mezi předmětem, jeho virtuální reprezentací a verbálním označením. Představuje sebeironickou až humorně laděnou sbírku věcí nashromážděných podle formálně-sémantického klíče paronym.2
Výstava Martina Zeta působí v pražské galerii Nevan Contempo svěžím, pro autora až nezvykle designovým dojmem. Osmdesát věcí s názvem ZET je položeno na velkém soklu ve tvaru Z a osvětleno neonovou trubicí: publikace, noviny, časopisy (včetně německého porna či kresleného románu), pohlednice, jízdenky MHD a CD střídají elektrotechnika, barel, kajak, rybářský prut, svetr, designové stoličky, mince a odznaky. Je nám jasné, že ZET je zkratkou cizojazyčných názvů výrobků či příjmení zakladatelů firem. Tuto muzeální instalaci doplňuje brožura se čtyřistatřiceti názvy obsahujícími ZET, která vznikla během dvouletého online sběru „experimentálních transdisciplinárních“ každodenností. Vysoce přesný seismograf Seismic recorder ZET 7156 VER.2 (jak se brožura jmenuje), vystihuje podstatu uměleckého výzkumu materiálu (předmětů, služeb, vyhledávačů či identit hudebníků). Vztahuje se také k problematice „technologií a jejich vlivu na to, čím jsme“.3 Tento kryptoportrét dostává encyklopedickou objektivitu a „duchampovskou“ estetiku.
Výstava vypovídá o nesmyslnosti bezbřehého vyhledávání, nutnosti výběru v informační přehlcenosti. „Stal se internet již neodmyslitelnou součástí našeho vědomí? Pomáhá nám snad naše virtuální identita zkoumat to, kým bychom mohli být? Či se ve virtuálním prostředí stáváme spíše něčím jako „kurátory“ své vlastní identity?“ píší kurátoři výstavy Pavel Švec a Tomáš Svoboda. Připomínají diktát alternativního světa, ve kterém trávíme více času než v tom živém. Výstava však neupadá do zbytečného morálního patosu, naopak ukazuje, že je možné pojmout krizi identity s lehkostí.
Divák neznalý osobnosti Martina Zeta však může postrádat autorský otisk (dílo). Po pečlivém hledání však najde Martinovo jméno v brožuře a může se s ním setkat na čtení ZET literatury či při poslechu ZET hudby v galerii. Dotvoření tématu i transkriptu osobnosti však nabídne až obsáhlá publikace, která je zároveň katalogem. Můžeme tedy tvrdit, že Martina ZETa naše společnost opravdu potřebuje.
1) Reklamní popis: „Věšák ZET se dokonale hodí doslova všude…Vzhled je jednoduchý, ale mimořádně účinný.“
2) podle formálně-sémantického klíče paronym – tedy slov, která jsou si graficky či fónicky podobná, ale významově zcela odlišná.
3) Z tiskové zprávy
