Dvě těla, jedna duše. Takto by se dalo popsat celoživotní dílo sester Květy a Jitky Válových ve čtyřech slovech. Dvojčata Válovky, jak se jim říká, byla nerozlučná dvojice, která spolu bok po boku tvořila a žila pod jednou střechou v kladenském domě. Právě dělnické prostředí Kladna a pracovní zkušenost z tamní ocelárny formovaly základní myšlenky a výpovědi jejich tvorby spojené s velkou citlivostí k lidskému údělu a osudu. I přes jejich vzájemnou propojenost si však obě dokázaly udržet svůj vlastní osobitý způsob znázorňování. Zatímco z Květiny tvorby je cítit pozemská tíže, kterou je potřeba překonávat zespodu, vůlí či činem, Jitčiny práce jsou více hledačské. Její postavy jsou jakoby zbavovány tíže, vytahovány do výšky a deformovány.
Výstava Sestry Válovy: Pod jedním nebem v Oblastní galerii Vysočiny v Jihlavě si však klade za cíl představit tvorbu sester Válových trochu jinak, než jak nám byla doposud prezentována. Kurátorka výstavy Dagmar Šubrtová, jež se dlouhodobě zaobírá jejich dílem, se rozhodla do výstavy zařadit vedle již známějších děl i věci z posledních období, které jsou očím diváka zpřístupněny vůbec poprvé. Jeden z nejsilnějších souborů prezentovaných na výstavě, studie rozkvětu a zániku květů lilií a hvězdníků kreslených barevným pastelem, jež zachycují Jitčino propojení vzdoru i smíření se s konečností lidského života, obsahuje autorčinu vůbec poslední kresbu. Jednotlivé kresby a malby zastoupené ve výstavě dávají tušit mimořádnou citlivost Válovek také k zákonitostem živé a neživé přírody a vnímání vývoje člověka ve vztahu k okolnímu světu.
Přestože aktuální výstava upozorňuje především na zvláštní druh citlivosti a duchovní přesahy v tvorbě autorek, jako důležité se mi také zdá rozhodnutí kurátorky ukázat jejich dílo v nových souvislostech a dokázat tím jeho platnost a aktuálnost skrze vliv, jaký stále mají na současné autory nebo měly na generaci svých souputníků. Za tímto účelem Šubrtová představuje jejich tvorbu v dialogu s tvorbou dalších čtyř autorů (Olbrama Zoubka, Jiřího Petrboka, Kláry Spiškové a Josefa Žáčka), kteří se k tvorbě sester Válových váží přímou inspirací nebo jejich nepřímým vlivem.
Zájem o tvorbu umělkyň, které by letos oslavily 100 let, dokazuje také vzrůstající počet výstav věnovaných jejich odkazu v posledních letech. Ty doufejme povedou k jejich zaslouženému znovuobjevování.