Podívejme se na zajímavé akce, které nás během léta budou provázet v tuzemsku i zahraničí. Kromě velkých přehlídek, jako je 59. Bienále v Benátkách, o kterém v tomto čísle mimo jiné referujeme, se před námi objeví například documenta 15 v německém Kasselu, kterou dlouhodobě připravuje indonéský umělecký kolektiv ruangrupa. Kolektiv představuje hlavní myšlenku své umělecké práce, která stojí na základních hodnotách a myšlenkách vytváření „určité“ komunity. Jejich termín „lumbung“ vychází z indonéského výrazu pro komunitní dům/stodolu ke skladování rýže. Můžeme si jej představit jako ucelený umělecký i ekonomický model, kde hlavním principem je spolupráce – především kolektivita, společné sdílení zdrojů, rovné přidělování, rozhodování a pevná lidská vazba. Celá tato množina je ztělesněna ve všech částech documenty 15 samotné – prostřednictvím výstav, projektů, workshopů a uměleckých děl.
Další německé město, které by bylo záhodno navštívit, je Recklinghausen. V něm se nachází úžasná „retrospektiva“ estonské autorky Flo Kasearu, která pro tamější kunsthalle vytvořila nejenom site-specific výstavu, ale zároveň demonstruje svoji dlouhodobou práci s tématem muzea, politiky a ekonomické krize, jež se týká celé globální zodpovědnosti. Autorka naráží na tabuizovaná témata s jistým hravým sarkasmem a vtipem a reflektuje je nejčastěji v každodenním životě – co se děje v rodinách, co je ukryto za dveřmi apod. Svoji výstavu zintenzivňuje vysláním do veřejného prostoru, kde kolem muzea chodí dozorčí četa se zvláštními čepci. To oni jsou sociálním experimentem v reálném čase a vy jako divák můžete (a nemusíte) využít jejich služeb. Pokud se ještě zdržíme v Německu, doporučujeme návštěvu hlavního města, kde se bude konat Berlínské bienále. Jeho hlavním kurátorem bude francouzsko-alžírský umělec a kurátor Kader Attia, který v nedávné době vystavoval v české galerii Vi PER.
Ještě chvíli zůstaneme v zahraničí. Pokud se zajímáte o ekologii, zajeďte si do nového ekologického centra RADIUS – Centrum pro současné umění a ekologii v nizozemských Delfách. Organizační tým v čele s teoretikem a kurátorem Niekolaasem Johannesem Lekkerkerkem i samotný prostor galerie sídlí v bývalé čerpací stanici a budově vodní nádrže. Jejich program se běžně věnuje nejenom současnému umění, ale i jeho zvláštnímu průniku s vědou, zejména v tématu klimatických změn, ekologie a životního prostředí. Název vychází z centrálního půdorysu vodní nádrže a metaforicky má spojit různé disciplíny na sdílené platformě porozumění životnímu prostředí. V létě tak můžete navštívit již druhou výstavu, která v centru probíhá, s názvem Climate of Concern, která je součástí obecného programu Underland. A hned ve stejném termínu se můžete seznámit s umělkyní Vibeke Mascini. Pokud si zajedete i do Amsterdamu, neměli byste tou dobou minout Stedelijk muzeum s připravovanou výstavou Anny Imhof.
Zůstaneme-li u tématu ekologie, doporučujeme zavítat do jedné podobně laděné organizace – ale s tím, že se nachází geograficky poněkud výše. Finská Mustarinda každoročně pořádá během léta výstavu a ani tento rok nebude jiný. Výstava Kasvisto / Flora již svým názvem vypovídá o tom, že bude vycházet z místních lokalit kolem Mustarindy, Kajaani a Suomussalmi a ze vztahu k rostlinám a jejich podstatě. Připravte se ale na skutečnost, že do místa určení musíte dojet s minimální uhlíkovou stopou – tedy buď přes Švédsko lodí a vlakem nebo přes Pobaltí. Odkázala bych vás také na 3. ročník Ribocu, ale bohužel se přesunul až na rok 2023. Další mezinárodní věhlas připravuje Manifesta 14 v Kosovu. Betonové město Priština ožije pod taktovkou balkánské scény, a to převážně té kosovské, která má demonstrovat současné nomádské bienále.
V tuzemsku si můžete zajet do nového projektu v centru Tábora, zvaného Okraje. Jedná se o nový prostor pro umění a design, za kterým svojí umělkyně Lucie Svoboda Mičíková a designer Patrik Svoboda. Mimo galerii, která bude fungovat pro české i zahraniční umělce a umělkyně, se v objektu nachází také bibliotéka a pořádají se zde výtvarné kurzy a workshopy pro veřejnost. V létě se tu můžete setkat s díly české umělkyně Anny Ročňové, s podzimem se pak představí český malíř Tomáš Absolon.
Nu, tak směle na cestu. Vypadá to, že vyprahlé léto přece jenom bude divoké.
