Lawrence Lek: Ghostwriter by Viktor Čech

Pro umění posledního desetiletí se často současnost stává jen jakýmsi spekulativním uzlem mezi minulostí a budoucností, v němž umělec hraje roli novodobé Pýthie, věštkyně varující i soudící. Jedním z nejčastějších témat je pak přítomná otázka globální kulturní transgrese, spojená jak s nárůstem vlivu nové supervelmoci – Číny, tak také s tentokrát již asi skutečně neodvratným nástupem AI. Tato proměna řady civilizačních paradigmat se pro množství autorů stala možností, jak hledat alternativy k problémům současnosti. Vizionářské spekulace, které západní kulturu ovlivňovaly již od dvacátých let, možná tentokrát nejsou jen blouzněním avantgardy či úniky do pohádkových světů, ale nastávající realitou. Lawrence Lek, v Londýně působící umělec malajsko-čínského původu, tvoří na pomezí videa, filmu a hudby. Jeho častým nástrojem je počítačová simulace, ať již ve své 3D podobě, nebo ve smyslu AI výpočetních procesů. Pokud sledujeme jeho tvorbu, je zřejmé že podobně jako v soudobé filmové sci-fi je přítomné až obsedantní téma vztahu umělé inteligence a lidského strachu z ní. Také v jeho galerijních prezentacích, jako byla ta nazvaná Ghostwriter v pražské galerii Kurzor, zůstává zásadním právě ona filmově narativní složka, v tomto případě počítačově 3D generované video AIDOL 爱 道 v délce celovečerního filmu. Lek, který ve svých starších dílech reagoval na zcela akutní otázky spojené s AI – jako je například nahrazení lidské kreativity tou počítačovou, se k nim na výstavě vrací prostřednictvím nelineární narace založené na svůdné exotice zvukové a vizuální stránky. Ačkoliv ve vystavených dílech naznačuje možnost interaktivity diváka, ve skutečnosti veškerá síla jeho sdělení spočívá v uchopení zjednodušené 3D vizuality počítačových her a jejich naservírování divákovi jako pasivní snové projekce. V kontextu dnešní celosvětové krize spojené s psychologickými důsledky hrozící pandemie se nakonec zdá, že úsilí generovat možnou budoucnost značně změnilo své směřování. Ačkoliv to byly právě AI, které jako jedny z prvních předpověděly nebezpečí možné pandemie, narativy, které nám předkládá tento tvůrce, se staly spíše únikovými sny o jiné budoucnosti než o té, která nastane.