Pod hlavičkou osobností a uměleckých formací, které jsou zmíněny v titulku, v posledních devíti letech vznikly projekty, které na první pohled působí jako umělecký workshop nebo participativní performance. Pokud se ovšem podíváte pod pokličku, zjistíte, že za sdílenými omáčkami, mrkví v rohlíku nebo veřejnou ledničkou s kvašenými potravinami se rozrůstá velmi rozsáhlý mezioborový výzkum využívající umělecké přístupy, vyspělé datové technologie, ale zároveň i komunitní uvažování a snahu vyvolat diskuzi o civilizačních problémech a udržitelném rozvoji.
U vzniku všech zmíněných projektů stála Markéta Dolejšová, která uplatňuje u nás nepříliš rozšířenou metodu práce – spekulativní design. Tento konceptuální přístup využívá metody z různých oborů. Prostředkem pro sběr dat jsou například performativní participativní akce, které jsou propojené s uměleckými principy, ale samotný zájem výzkumu je spojen např. se sociologickými nebo s ekologickými otázkami. Cílem těchto snah je podněcovat na základě připravených kreativních nástrojů u participantů kritické uvažování a diskuzi o rostoucí roli digitálních technologií a dat v globálním potravinovém systému i každodenních stravovacích návycích. Jídlo zde slouží nejen jako primární výzkumný subjekt, ale též jako esteticky a sensoricky nabitý materiál, který je pro většinu lidí familiární a zároveň je kompostabilní – tj. na rozdíl od mnoha designových materiálů se po výzkumné intervenci rozloží a nezanechá po sobě ekologickou stopu.
První výraznější projekt – HotKarot & OpenSauce, tedy mrkev v rohlíku s datovou omáčkou – vznikl v roce 2011 ve skupině Cancel356 (ve které vedle Markéty Dolejšové působili také Tereza Lišková, Rudolf Kreibich, Martin Obert, Luboš Svoboda a Jiří Suchomel, studenti oboru nová média na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy). V anotaci k projektu HotKarot skupina manifestačně uvádí:
„když zvedneš mrkev v rohlíku nad hlavu, vypadá jako pochodeň“
hotkarot je critical design
hotkarot je performance
hotkarot je sociologický experiment hotkarot jsou nová média
hotkarot je hacktivism
hotkarot je mrkev v rohlíku
hotkarot je fasfood a fastfood je hra
Již při tomto projektu byly vymezeny základní principy další výzkumné, a ve spekulativním designu tím pádem téměř nezbytné kreativní činnosti Markéty Dolejšové. HotKarot s pojízdným stánkem objížděla hudební a umělecké akce a nabízela konzumentům možnost k zamyšlení a debatě nad odpovědností spojenou s jídlem. Jako hlavní hybatelé však stále působili členové skupiny Cancel356. Zásadním elementem tvarujícím konečnou podobu projektu však bylo i zapojení velkého množství účastníků, bez něhož by HotKarot & OpenSauce nebylo možné realizovat. Prostřednictvím OpenSauce – online receptáře, který překládá osobní příběhy do omáčkových receptů – si zájemci z řad široké veřejnosti vytvářeli personalizované datové omáčky, které pak pojídali spolu s uvařenou mrkví v rohlíku. Za využití algoritmu byla určitá slova použitá v uvedeném příběhu zájemců přiřazena k jednotlivým ingrediencím a vznikla tak na míru namíchaná omáčka. Tento přístup nazvali autoři „Edible Storytelling“. Na osobních příbězích byla postavena i kolaborace s Kuchařkami bez domova z projektu Jako doma, kterou zaštiťovala především Tereza Lišková (společně s Markétou Dolejšovou tvoří identitu MaTerie). Gastronomický, performativní a technologický experiment získal prostřednictvím spolupráce s neziskovou organizací Jako doma komplexnější společensky prospěšný přesah.
Komunitní projekt Fermentation GutHub iniciovala Dolejšová v roce 2014 v Singapuru, kde o čtyři roky později dokončila postgraduální studium v oboru Interactive Media Design. Projekt vznikl jako reakce na státem řízený systém Smart Nation, který za masivního využití tzv. chytrých technologií z kategorie Internet of Things do jisté míry kontroluje své uživatele. Naproti tomu vytvořený nástroj Internet of Microbes, který umožňuje „smart“ sdílení fermentovaných potravin a mikrobiálních kultur, klade důraz na transparentnost a osobní interakci. Zpět k přímému kontaktu s účastníky se dostala Markéta Dolejšová při spolupráci s performerkou a pedagožkou Darinou Alster na projektu Tarot Lab. Klasické tarotové karty však nahradila spekulacemi o aktuálních praktikách spojených s digitalizací potravinového systému. Obecně se i v tomto projektu autorka stále zabývá socio-ekonomickými problémy, ale při interakci s konkrétními lidmi – návštěvníky Tarot Lab orákula – nabývá výzkum osobnější rovinu. Výklad z potravinových tarotů bylo v loňském roce možné zažít na Cross Festivalu a v GASKu, ale i na konferencích v San Diegu a New Yorku nebo na festivalu Biotopia v Mnichově.
Popsané participativní události mohou být přirovnávány k uměleckým výstupům, ale jak podotýká sama Dolejšová – vycházejí z metod, technik a historických souvislostí spekulativního designu a designového výzkumu, a nutně jsou tedy událostmi designovými, nikoliv uměleckými (i o tom se však dá spekulovat). Výzkumná činnost, která využívá design jako metodu pro sběr dat a vytváření vědění o světě, nemá v České republice zatím žádné akademické zázemí. Jedním ze způsobů zkoumání tohoto interdisciplinárního přístupu je postdoktorální program na Aalto University – School of Arts, Design and Architecture, kde se Markéta Dolejšová účastní výzkumného projektu CreaTures – Creative Practices for Transformational Futures.
