Začátkem září prolétla čerstvě zrekonstruovaným Clam-Gallasovým palácem v centru Prahy krátkodobá výstava s generickým názvem New Generation, která se jako součást festivalu Czech Design Week během čtyř výstavních dnů pokusila veřejnosti v prostoru prvního patra této perly pražské barokní architektury nabídnout rozsáhlý výběr z tvorby téměř padesáti designérů a umělců z nejmladší generace působící v České republice.
Výběr umělectva a designérstva byl zaštítěn přímo organizátory festivalu a jediným východiskem při něm byla věková blízkost zařazených tvůrců. Jen těžko by se totiž v případě umělců či designérů nacházely konkrétní pojicí linky, které by mohly charakterizovat celou jednu generaci a vymezit ji například vůči starším a u veřejnosti více známým jménům.
Cílem výstavy, které festival přidal podtitul „Mladá krev designu a umění“, tak bylo spíše ukázat, že mladí tvůrci jsou stejně rozliční jako jejich starší souputníci a stejně jako oni jsou schopni, navzdory mladému věku a situování na začátek své profesní dráhy, vyvolat výrazný a vnitřně ucelený ohlas za hranicemi vlastní sociokulturní bubliny.
V rámci výstavy New Generation se tak návštěvníci setkali s nejrůznějšími přístupy, východisky, tématy i pozadím a s díly tvůrců, kteří se často nebojí do svých děl vkládat jemné intimní motivy, jež chytře reagují na současnou masovou poptávku po co největší autenticitě, jako například v případě experimentálního designéra Viktora Tabiše či designérky skla Dominiky Petrtýlové.
Setkali se s díly designérů a uměleckých řemeslníků, kteří inovativním způsobem navazují na historická řemesla a staré mistry, jako v případě sklářských výtvarníků Pavlíny Šváchové a Františka Jungvirta, aktivně pracujících s polozapomenutými technikami, které se v českých zemích historicky využívaly a které se snaží aktualizovat pro současnou dobu.
S díly umělců, kteří reagují na aktuální zahraniční proudy díky srůstu s digitálními technologiemi, jež je provází už od narození, jako například Radka Bodzewicz či Jan Soumar, využívající digitální technologie jako svébytnou techniku v tradičním médiu malby.
Nebo s díly tvůrců, kteří dokáží volně experimentovat v cestě za vlastním jedinečným rukopisem, jako jsou v současnosti ještě studující designérka keramiky Gréta Kušnírová, jež hledá moderní odkazy v keramické tvorbě pravěkého člověka, či Mikuláš Juráček ze sochařského ateliéru AVU, který v tvorbě úspěšně stírá hranice mezi sklem a keramikou.
Za myšlenkou realizace výstavy New Generation stálo dlouhodobé zaměření festivalu Czech Design Week, který se od svého vzniku v roce 2015 zaměřoval zejména na objevování nových a mladých tvůrců na poli designérské scény. Festival v minulosti několikrát prošel kontroverzními ročníky, které se ale ve výsledku přetavily v dnešní podobu festivalu, jehož aktuální tým v posledních letech výrazněji akcentuje význam mladých tvůrců a snaží se o jejich co největší propagaci.
Zařazení téměř padesátí jmen a jejich tvorby do výstavy New Generation možná bylo velké sousto i pro samotné organizátory. Ucelený a nepředimenzovaný dojem výstavy se však nakonec podařilo udržet zejména díky velkorysému rozsahu výstavního prostoru v Clam-Gallasově paláci, které organizátorům festivalu poskytlo Muzeum Prahy, jež se tak na přípravě výstavy spolupodílelo. Zda se široké veřejnosti, která festival navštěvuje spíše kvůli novinkám v designu a komerčních produktech, podařilo více přiblížit nejmladší generaci tvůrců, umělců a designérů, zůstává otázkou, u které lze jen doufat v kladnou odpověď. Festival Czech Design Week po vyhodnocení letošního ročníku už oznámil, že plánuje v konceptu New Generation pokračovat i v příštím roce.
