Symptomy budoucnosti by

by 27. 1. 2025

Mezinárodní skupinová výstava Symptomy budoucnosti v ústecké Galerii Hraničář se děje tak trochu za přivřenými dveřmi. Návštěvníka přivítá velkoformátová fototapeta od Marie Šrajerové, na níž autorka „nabízí“ pomocnou ruku k probádání tematiky těžby lithia. O kousek dál jej spoře osvětlenou mezerou intuitivně vede do výstavního prostoru kartonovo-železná stěna s šedými otisky pokroucených tvarů, kresba pigmentem nanášeným kolem geometrických, jakoby technicistních tvarů. Proti ní visí kovové desky umělce Šimona Chovana, jež v průřezech obsahují části lithia a lithiových baterií. Postupování vpřed velmi zúženou místností připomíná průchody těžební štolou nebo jeskyní. Nedostatek světla způsobuje jednak nejistotu v chůzi, jednak bodově zaměřené nasvícení děl a zdařilý scénografický prvek. Architektonické řešení Kateřiny Krebsové tvoří silný opěrný článek celého projektu.

Výstava je částečně vyústěním sympozií, které organizoval tým Galerie Hraničář v předchozích dvou letech a jež se soustředila na zkoumání místní krajiny a jejích specifik. Před samotnou výstavou organizátorky podnikly rozsáhlý kurátorský výzkum. Výsledkem je expozice, u níž oceňuji spíše spojení kvalitního výzkumu jdoucí ruku v ruce s uměleckými projevy navázanými na téma. Výstava má kvalitní edukační zaměření. K rozpačitosti mě přiměla i absence popisků v expozici. Vystavující ovšem podnikli nejednu výpravu za středobodem – lithiem.

Dílo Dominika Styka se třpytí v galerii a vytváří svou mohutností a velikostí dojem, jako by byl stínem. Umělec do černého plastového objektu vsadil barevné zkumavky, do nichž namíchal lithium v kombinaci s jinými prvky. Stykův objekt je vizuálně poutavý, těžko se od něj odtrhává. Některé symboliky děl si však těžko domýšlím nebo musím nahlédnout do brožury k výstavě. Díla ve výstavě vznikla víceméně přímo pro ni, někdy by mohla být lehce doslovnější. Soundartová instalace Sáry Märc zve návštěvníky k pobytu v dolu, což lze zažít přímo na Cínovci a také díky doprovodnému programu výstavy. Obojí je zážitek.

Galerie Hraničář prezentuje přemýšlení nad důležitou otázkou významu těžby pro dnešní společnost. Přináší relativně kompaktní celek a ukazuje komplexně probádaný terén. Pozitivní je navíc fakt, že to nemusí být ve sterilním prostředí white cube. Závěrem se nabízí utřídit si myšlenky u tematické odborné literatury nebo velkoplošné kontextové ilustrace.

Symptomy budoucnosti, Galerie Hraničář, foto: Tomáš Lumpe, 2024.
More stories by

Kateřina Stündlová