Milánská Primo Marella Gallery se v posledních 20 letech věnovala asijskému umění – nejen umění Číny, ale i Filipín, Malajsie atd. Společné úsilí hledačů výtvarných talentů a místních kurátorů vydalo z asijských zemí někdy dobré, jindy horší výsledky… Navzdory očekávání v těchto zemích totiž naleznete současné umění všude, kam se jen podíváte.
Poslední výstava v Primo Marella Gallery nese název Post Tsunami Art (Umění po tsunami). Představuje jakousi sondu do způsobů, jakými se proměnily umělecké přístupy po tragických událostech tsunami, přičemž centrum pozornosti se zde zaměřilo na ty umělce, kteří byli touto tragédií skutečně postiženi nebo ji osobně prožili.
K vidění jsou zde známí i málo známí umělci pracující s širokým spektrem médií. Za zmínku stojí filipínský umělec Ronald Ventura (1973), jenž vytváří působivé sochy z umělé hmoty, např. hasiče chrlícího z úst oheň, či Yasmin Sison, která maluje utopená mrtvá těla dokonalou, třebaže poněkud staromódní technikou. Zmínit bychom měli i digitální tisky Yee I-Lanna, pohybující se někde na pomezí umělecké a reportážní fotografie.Výstava Umění po tsunami si zaslouží uznání už jen proto, že obyvatelům Milána nabízí možnost setkat se s díly, jež se za zdi indonéských a malajských galerií moc často nedostanou.
Mayumi Terada, View of Bridge and Bed 060701 (Pohled na most a postel 060701), 2006, C-print, 103×140 cm, courtesy Primo Marella Gallery, Miláno/Peking.
Giacomo Nicolella Maschietti